PROJECT LIFE je o radosti, ne o stresu
Irena
Můj milý deníčku… tak by mohl začínat každý můj týden v Projectu Life :) I když nemám malé děti a téměř nikdo z rodiny se fotit nechce, přesto si každý týden zpracuji dvoustranu do alba. Project Life mě provází už třetím rokem a třeba se vám budou hodit mé poznatky a zkušenosti, jak dělat PL aniž bych si vyčítala, že něco nestíhám, že jsem zase nezpracovala týden a kdy já to udělám.
Hlavní je se nestresovat :) Spousta z nás, které začaly, skončily na tom, že si vyčítaly, že nemají čas, že zase není hotový týden nebo měsíc, a když se rozhodly nepokračovat, tak se jim vlastně ulevilo.
Nikde není napsáno, kolik toho máte v PL mít. Pokud máte nadšení, hýčkejte si ho, ať vydrží co nejdéle! Lepší je jedna fotka než žádná a pokud máte chuť tvořit aktuální stránku, ale „nemůžete“, protože ještě nemáte hotový ten měsíc předtím, neřešte to. Zpracujte si nové čerstvé zážitky, mohlo by to nakonec dopadnout tak, že neuděláte nic :)
Mám svůj systém, který jsem si vypracovala časem, neuměla jsem to hned na začátku a tento systém spočívá v tom, že jsem si založila adresář s názvem Project Life 2015 a v něm každý týden přidám jeden adresář s číslem týdne. Většinou v neděli večer, kdy je docela klid a týden za mnou. Stáhnu si všechny fotky z foťáku, telefonu, všech aplikací typu Instaweather, Instaplace apod. do příslušného týdne. Jsem na facebooku, tam si v týdnu stahuji průběžně, co se mi líbí, a co by se mohlo hodit. Líbí se mi citát? Šup s ním do složky Project Life 2015, má nějaká moje kolegyně zajímavou fotku, sem s ní, i ta se může hodit :) (samozřejmě se souhlasem autora).
Nejsem z těch, kdo mají trpělivost na vypisování různých plánků stránek, kam co patří a kam co dám a jak to udělám a co všechno v tom albu bude. Nepíšu si ani každý den co dělám. Vyberu si kapsu, která se mi svým rozložením líbí, a této kapse přizpůsobím koláž a udělám buď čtvercové, nebo obdélníkové fotky. Koláže zpracovávám většinou v programu Picasa nebo v Picmonkey. Vytisknu si je a zasunu do kapes. Tady nastupuje pro mě největší pomocník a to je tiskárna Canon Selphy, na které vytisknu úplně vše a to ihned, kdy mám chuť PL dělat. Kdybych to odložila a nechala to na další den, než budu mít fotky z fotolabu, tak už by se mi do toho nechtělo. Obsah kapes nemá u mě žádný přísný řád. Co se ten týden událo, to si zařadím, kam se mi to líbí a pak k tomu tisknu texty. Využívám tiskárnu, nedělá mi to problém. Většinou mám málo textu, takže si můžu dát hezký font, který sám o sobě stránku ozdobí, a přizpůsobím si i velikost podle potřeby. Je to takové úhlednější :)
Celý týden střádám různé kartičky, vizitky, letáčky, vstupenky, jídelní lístky nebo třeba účtenky a pak si vybírám, co bych z toho použila, co se bude hodit. Pokud jsem právě v nějakém jiném městě než doma v Liberci, koupím si pohlednici toho města, protože i kdybych se rozkrájela, stejně tak hezkou fotku neudělám a rozměr je většinou vyhovující 10 x 15 cm a jsou tam hlavní dominanty města. Také navštěvuji „íčka“ informační centra, kde mají turistické vizitky a zajímavé věci :)
I když jsem si v eufórii nakoupila na PL kde co, nejvíce používám washi pásku, enamelové tečky, černou fixu a bílý podkladový papír. Využívám i kartičky, razítka, doplňky a někdy i zajímavé věci typu rouška nebo čokoládový penízek :)
Ta nejlepší věc na celém PL je si hotové stránky prohlížet! Není pravda, že se nic neděje, a že tam není co dávat. O mých dětech je zmínka jen sem tam, pana Ohlída mám na jedné fotce … nenutím je, je to můj deník a jsou to moje vzpomínky. Neváhejte a zkuste to taky, určitě si to užijete!
