DIY Project life karty

Dnešní inspirativní návod na Vaše vlastní PL kartičky si pro nás připravila SILVIE. A až si vyrobíte svoje vlastní, možná si je s Vámi i vymění! :)

PROJECT LIFE KARTIČKY

Už nám končí druhý měsíc a všechny máte určitě Project Life v plném proudu a vlastníte stoletou zásobu kartiček různých rozměrů, barev a motivů. Všechny ty kartičky od Becky a všech ostatních výrobců jsou přece úžasné a krásné a stylové a každá je musíme mít.

Já ale nedám dopustit na kartičky, které si vyrobím sama. Ať už v počítači nebo ručně. Protože vlastní kartičky budou jen vaše a nikdo nebude mít stejné!

Je to jednoduché a rychlé. Často se mi stane, že se mi chce strašně moc scrapovat, ale nemám čas rozdělávat nějaký větší projekt.

Tak prostě vezmu nějaké zbytky papírů, ozdobičky, abecedy, svůj super Beckyzakulacovač rohů, nějaké fixy a jen tak narychlo vytvořím pár kartiček, které pak přidám ke své sbírce.

Určitě na to skvěle využijete tohle pravítko, podle kterého se nejen skvěle řeže, ale je taky v těch správných jednotkách a vy si velice rychle naměříte třeba kartičku 4x3 palců.

A pokud jste si ještě nepořídili tu skvělou věcičku na řezání kulatých rohů, zkuste si pomoc jednoduchou geometrickou pomůckou ze zadu papíru. Vzdálenost os a poloměr kružnice si někam napište a můžete si kartičky a fotky ostřihnout vždycky na stejný rádius.

Tak co, inspirovali jste se?

Já tyhle kartičky poslala svojí sestře jako dárek. Možná by nás to bavilo ještě více, kdyby jsme si kartičky vyrobili navzájem a vyměnili. Nabízím se jako dobrovolný kartičkový vyměňovatel. Takže pokud by měl někdo zájem, napište mi do komentářů mail a můžeme se domluvit.

A vy co si chcete svoje kartičky nechat pro sebe, aspoň nám je ukažte v naší galerii na Pinterestu.

Challenge 3/2014

CHALLENGE

 LUCIA BARABAS

Priznám sa, že nad zadaním tejto challenge som nemusela dlho rozmýšľať, keďže fotografia, ktorú som použila, bola jedna z posledných vytlačených, ktoré som mala k dispozícii :) No téma je celkom zaujímavá a každý si môže prísť na svoje, keďže každá z nás má určite nejaké hobby – o tom by totiž stránka mala byť – doplnená kvapkami farby, atramentu alebo tušu.

ZADÁNÍ

Vytvořte stránku, přání nebo jiný papírový projekt:

• Téma:  „Moje hobby“

• Podmínka: kvapky farby/atramentu/tušu
• Posílejte Vaše soutěžní projekty do 28. března na email atelier@paperoamo.cz s předmětem CHALLENGE.
• Fotky budou vystaveny 29.3. a vítěze vyhlásíme 31.3. 2014

VÝHRA

HERO ARTS- Shadow Inks 4 Color Cubes - JUST BEACHY

PINK PERSIMMON - silikonová razítka - You're A Jewel

PROJEKT PODLE ZADÁNÍ

Budeme se těšit na Vaše projekty!

Challenge 2 / 2014 vyhrává...

KLÁRA 

Gratulujeme ke krásně "vymakané stránce" a všem ostatním  krásným projektům 

- moc děkujeme všem, kteří zaslali svůj projekt do soutěže - jsme na vás pyšní!

 Děkujeme samozřejmě i těm, kteří hlasovali pro naše soutěžící :)

Slevy na Papero amo

DNES K OBJEDNÁVKÁM NAD 300 KČ DVĚ SCRAPBOOKOVÉ ČTVRTKY ZDARMA!

Pospěšte si - platí do vyprodání zásob :) Vaše objednávky můžete odeslat jako rezervaci a my Vám zboží odložíme až na jeden měsíc.

Challenge 2/2014 - hlasování

Do včerejší půlnoci jste mohly posílat své projekty do únorové challenge podle LEI, 

a tak se teď můžeme společně podívat, jak to dopadlo. Pojďme hlasovat! :)

PODMÍNKY HLASOVÁNÍ

• HLASOVAT MŮŽOU POUZE TI, kteří jsou REGISTROVÁNI NA NAŠICH WEBOVÝCH STRÁNKÁCH www.paperoamo.cz. 
• Hlasy od NEREGISTROVANÝCH uživatelů NEBUDOU ZAPOČÍTÁNY. Prosíme o podepsání komentáře. 
• Hlasujeme přímo tady na blogu formou komentáře pod článkem a dáváme hlas pouze jednomu favorizovanému projektu - stačí tedy uvést jméno autora. 
• Vyhrává projekt s nejvyšším počtem hlasů.
• Hlasovat můžete do středeční půlnoci a ve čtvrtek 27.2. vyhlásíme vítěze!

SOUTĚŽNÍ PROJEKTY

DENISA

 DANKA

SIMONA

KLÁRA

MARCELA

DANIELA

IVA

Technika by...Silvie

Já na složité techniky moc nejsem. Prostě, když se to nastříhá a nalepí, tak mi to bohatě vyhovuje. Občas zkusím něco složitějšího a pak je kolem toho strašně moc nepořádku a to mě zase na nějakou dobu odradí. Takže pro vás nemám ani tak techniku, jako malé kouzlo...

Stačí vám na to obyčejná izolepa a fotky vytištěné na obyčejném papíru laserovou AbrakaDabra tiskárnou.

Na vytištěné fotky nalepíte izolepu. Já použila fotky tak široké, aby se vešli přesně na formát pásky. Když jsem chtěla větší fotku, nalepila jsem prostě pásky kousek přes sebe (když je dáte těsně vedle sebe, tak se to pak rozpadne). Izolepu pořádně vyhladíte a přitisknete na obrázek. Napustíte si umyvadlo, ponoříte papír a necháte odmočit. Potom vezmete houbičku a mokrý papír z pásky odrolíte. Opatrně, aby jste nepoškrábali barvu.

Nakonec pásku osušíte a SimsalaBim přilepíte (sama už moc lepit nebude, takže třeba oboustrannou průhlednou páskou) na nějaký projekt. Třeba na přání k narozeninám jako já.

Bud se těšit na vaše hokuspokusy, které ráda uvidím v naší galerii na Pinterestu.

PROJECT LIFE DAY

LEA má pro Vás další krásný článek o Projectu life - užijte si s ním Vaši nedělní pohodu!

PSANÍ JOURNALINGU

V minulém díle Project life day jsem se zmínila i o psaní journalingů. Dnes bych tuto tématiku chtěla trochu rozvést :-).

Jak už jsem psala, tak doma nemám tiskárnu, takže jsem si některé journalingy tiskla v práci na laserové tiskárně, což mi moc nevyhovovalo. Docela mi vadila časová prodleva… o víkendu jsem lepila stránky, ale hotovo jsem měla až v pondělí, když jsem si v práci vytiskla to, co jsem potřebovala. A koho by bavilo mít hotovo jen tak napůl, že :-)

Krátké texty občas “píšu” silikonovými razítky abecedy. Je to velká piplačka, ale dělám to pro sebe. I tento způsob má své nevýhody… Může se vám stát, že ke konci, když už vám zbývá natisknout posledních pár písmenek, se prostě spletete a neuděláte např. mezeru mezi slovy… vlastní zkušenost :-).

Ač jsem se tomu celkem bránila, začala jsem journalingy psát ručně. Někdo říká, že je pak PL takový osobnější a já s tím souhlasím. Jenže taky to má své nevýhody… Na kartičku napíšu podstatně méně textu a při psaní se můžu splést úplně stejně, jako při razítkování :-).

Další variantou je psací stroj. Momentálně se mi tento způsob psaní textu zdá nejlepší. Záměrně píšu momentálně, protože i to se může postupem času změnit :-). Já používám svůj školní elektronický psací stroj, který jsem měla dlouhá léta u mamky. Doma ho nemám kam dát, ale nutně ho potřebuju :-). Po pravdě..., když jsem si jej v prvním ročníku na obchodní akademii  vyprosila od taťky, jsem věděla, že jej nebudu v budoucnu potřebovat, protože se počítače stávaly běžnou součástí domácností. Ale to jsem netušila, že tomu bude díky Project life jinak!

Stroj jsem si nechala vyčistit, pán mi vyměnil psací a mazací pásku. Také jsem zjistila, že v kancelářských potřebách bez problémů koupím tyto pásky za cca 120,-- celkem. Jak už jsem psala, stroj je elektronický a je to vlastně takový mikro počítač :-). Při psaní mám dvě možnosti… buď psát přímo nebo přes displej (jezdec se pohybuje, ale text se vytiskne až po stisknutí tlačítka enter).

I když se při psaní přímo dá text vymazat, a není poznat, že byl vlastně smazán, využívám hlavně psaní přes displej. Přesně vím, kde mi text končí a můžu jej případně upravit nebo opravit. Můj stroj má i jiné vychytávky… psaní tučně, podtrženě přerušovaně nebo souvisle. Můžou se různě nastavovat okraje, ale s tím jsem měla vždycky velký problém a to jsem měla při ruce návod k použití, který je teď někde ztracen a na netu se mi nic hledat nechce, tak okraje radši neřeším.

Na stroji můžete také psát texty samolepky. Tady používám střídavě psaní přímo s psaním přes displej. Líp si tak představím, kam píšu. Pochopitelně i psaní na stroji má své nevýhody… Stejně jako při ručním psaní, ani tady neodhadnete, jestli vám text na kartičku vejde :-).

Podobnou funkci jako elektronický psací stroj splní i stroj mechanický. Pár journalingů jsem na takovém stroji napsala. Můj tatínek sbírá staré mechanické psací stroje a některé jsou opravdu historické kousky. Doma jich má okolo dvaceti a údajně všechny píšou, stačí si vybrat font. Ve skutečnosti to úplně pravda není, protože většina má zaschlé pásky :-). Chvilku trvalo, než jsme našli ten, který opravdu psal tak, že byl text vidět.

Na závěr bych tedy shrnula všechny způsoby psaní journalingu… podle mě je nejlepší průběžně kombinovat všechny :-). Každý má svá plus a váš Project life bude aspoň krásně pestrý :-).

Psaní zdar!

Organizace pracovny - IRENA

Můj dům – můj hrad

Mému pracovnímu koutku je hrad i dům svou velikostí velmi vzdálený. Ne že by se mi nelíbila veliká světlá místnost, kde bych měla prostor pro všechny své poklady na tvoření, ale v našem bytě zase tolik místa není, abych si mohla zabrat celý pokoj. Před pěti lety jsme si přestavěli obývací pokoj a nenááápadně jsem do nových budovatelských plánů propašovala svůj pracovní koutek. Využila jsem oblíbenou IKEA sestavu, která je pro mé účely plně vyhovující a pomocí knihovny Expedit jsem si vyměřila malý ale šikovný a hlavně můj rohový koutek.

Nemám tam moc světla, ale na to jsem si zvykla a prostě si rozsvítím :) První koutek byl směsí starého nábytku do obýváku, ale komu by to vadilo, důležitý byl ten prostor, kde jsem mohla tvořit.

Časem jsem se samozřejmě do mého koutku pomalu ale jistě nevešla, měla jsem málo místa na tvoření a také ten tmavý nábytek nebyl to pravé ořechové. Začala jsem přemýšlet, měřit, hledat, zkoumat a zase měřit a nakonec opět nezklamala IKEA. Poskládala jsem si opět vše z dílů EXPEDIT, a i když místo zůstalo půdorysem úplně stejné, pracovna vypadá větší a hlavně je bílá a mám tady mnohem více světla a prostoru.

Pracovna je větší a přesto malá, takže nemám možnost ji nafotit celou :) Se tam s tím foťákem nevejdu. Chtěla jsem využít to pidi místo co nejlépe a chtěla jsem samozřejmě co nejvíce úložného prostoru, proto jsem si pořídila knihovnu EXPEDIT 4x4 okýnka a jednu část této sestavy, která je pětiokýnková, tu jsem položila na knihovnu a důvod je tento :)

Nutně jsem chtěla šuplíkovou skřínku, na kterou nedám dopustit, tam se vejde věcí! Důležité je, že do vzniklého okýnka se mi přesně vejdou zásobníky na papíry! Juch! Ale dalo to přemýšlení  :) Možná se divíte, proč je ta horní část černá… potřebovala jsem to sladit se zbytkem obývacího pokoje, takže barevná kombinace bílá, červená a černá byla jasná.

Nábytek jsem si sestavila sama, bavilo mě to, návody jsou polopatické, nejsem chlap, používám je, takže to bylo raz dva. Lebedím si, protože jsem si to dobře rozmyslela a postupně přidávala šuplíky a uzavřené skřínky až v průběhu používání, abych si přesně rozvrhla, co kde chci mít po ruce. Všechno se dá krásně schovat a nic nepřekáží. Samozřejmě to je stav, když je uklizeno. Platí tady pravidlo, že čím více místa, tím více toho můžete navrstvit.

Pořídila jsem si v Tchibu, jak tam mají to kafe :) zásobník z pevného kartonu, který jsem původně zamýšlela pro kartičky na Project Life. Bohužel se tam asi o milimetr nevejdou. Uplatnění našel a tím jak je úzký je úplně skvělý, protože tam mám všechno důležité a nezasahuje mi to do pracovní plochy.

Hned vedle mám zásobník se zipovými sáčky. Podle barev mám rozdělené zbytky papírů, které hodně používám, když potřebuji něco malého vyřezat. To je poklad :) Kdysi jsem měla šanon, ale bylo to pro mě neskladné. Tento systém je vyhovující. Stejně rozděluji „zážitky“. Používám zipové sáčky na jednotlivé týdny Projectu Life nebo na rozdělení nasbíraných pokladů z dovolené.

Mám ráda různé krabičky, zásobníky a bedýnky, ale už je nesmím sbírat, protože je nemám kam dávat. Na pracovním stole mám ještě šuplíkový zásobník na nezbytnosti a dva dřevěné zásobníky, které jsem si natřela na bílo. V jednom jsou barvy a ve druhém kartičky na Project Life a samozřejmě nesmí chybět stojan na washi pásky.

Mám tady i různé sklenice, zajímavé jsou například tyto pidi lahvičky v popředí. Ty mám od Haňule z verinární ordinace, jsou to obaly na vakcíny pro zvířata, ale mají skvělé gumové uzávěry a na ty maličké korálky a flitry jsou jako dělané.

Tohle je moje pracovní místo, kde trávím hodně času, a i když tady moc místa není, jsem stále ve středu dění naší rodiny a jsem tady spokojená :)

Děkuji za vám za návštěvu a těším se na další pracovní koutky!

DIY látkové kytky

V pravidelném pátečním DIY návodu se dnes od IRENY dozvíme, jak si jednoduše udělat kytičky z látky. Příjemné čtení a mnoho inspirace!

LÁTKOVÉ KYTIČKY

Kytiček není nikdy dost, proto si pojďme společně vyzkoušet vyřezat kytičky z látky.

Potřebovat budete jakoukoli látku - tkaninu, nejlépe vzorovanou, kytičky pak mají hezčí vzhled, ale pokud se rozhodnete pro jednobarevnou, bude to bez vzoru. Látka, kterou jsem vybrala, není sama o sobě dost pevná, proto jsem se rozhodla ji podlepit plátnem, které funguje stejně jako vlizelín, jen je pevnější. Plátno má lepicí vrstvu, takže se pomocí žehličky „přilepí“ k látce a tím ji zpevní.

Pokud vlastníte šablonu na vyřezávání kytiček, můžete ji použít, pokud ne, vystřihněte si jednoduchý tvar dle modré šablony. To se nedá zkazit :)

Šablona má tu výhodu, že pokud pořádně nevypodložíte desky, látka se prořízne nedokonale a některá vlákna se nepřeruší a tím se kytička krásně roztřepí.

Od vnějšího okraje ke středu vyřezanou kytičku srolujte pomocí tužky nebo špejle.

A je to. Není to žádná věda, látku pohodlně slepíte Glossy Accents, popřípadě lepidlem na látku. Do středu kytiček kápněte lepidlo a vložte barevně ladící korálek nebo barevný kamínek. Docela hezky to vypadá.

Když už jsme u těch látek, můžete při zdobení podkladu pro přání prošít papír. Dejte pozor na podlepení. Lepte jen ve středu a kraje přišijte. Jehla se s oboustranně lepicí páskou nemá moc ráda. Inspirujte se a vytvořte si kytiček, kolik budete chtít.

Creative kit - projekty

Jak si náš design team ještě poradil s únorovým CREATIVE KITEM? 

Podívejte se sami - inspirujte se, a ukažte nám své výtvory v naší Pinterestové galerii :)

LUCIA BARABAS

OLGA HELGE

LEA

LUCIA BARABAS

ANNA NORMAN

OLGA HELGE

 LUCIA BARABAS

SILVIE 

LUCIA BARABAS