Papero amo: 13. KOMNATA / LEA

V únoru jsme vám společnými silami a záludnými otázkami představily naši novou posilu, Janču S. A protože nás to děsně bavilo a je mnoho věcí, co o sobě navzájem nevíme, vznikla tato nová rubrika - 13. komnata aneb co o členkách design teamu ještě nevíte.

Jako první jsme zpovídaly Leuš, naši služebně nejstarší. Nejvěrnější. A nejpilnější! Lea byla výběrem nadšená ...

Já první??? Uáááá!

ALENA: Takžeee, mě by zajímalo, jak jste se poznaly s Ani a jaká je tvá nejbolíbenější knížka, film, pohádka nebo seriál.

Anička si mě našla. Bylo to na jednom prodejním serveru, a tak to všechno začalo. Nejoblíbenější knížku, seriál, film ani pohádku nemám. Seriálů sleduji několik zároveň, až se divím, že se v tom neztrácím. Z knížek mám ráda fantasy a aktuálně jsem dočetla Harryho Pottera a Prokleté dítě. U filmů žádný vyhraněný styl nemám, dívám se na to, co mě zrovna zaujme nebo mi někdo doporučí.

JANA B.: Leuš, mě by zajímalo, jestli někdy může nastat situace, že bys kartičky a fotky v PL nepodlepovala? A taky, jelikož už jsi u PA z nás nejdéle, co je tvým největším scrap snem a počinem, který jsi ještě neuskutečnila?

Tak taková situace nastala pouze jednou, když mě k tomu donutila Alča v naší materiálové výměně. A popravdě, dodatečně jsem ty stránky stejně podlepila! Takže dobrovolně už nic takového neprovedu. Co je mým největším scrap snem a počinem, který jsem ještě neuskutečnila? To je hodně těžká otázka a připadá mi, že jako členka DT bych měla mít nějaké sny a touhy, co bych chtěla vyzkoušet, ale nemám. Možná se časem objeví něco, co mě zaujme, ale momentálně jsem ráda, když vždycky připravím něco zajímavého do našich článků.

JANA S.: Leuš, umíš si představit dovolenou, na níž bys vůbec nic nelepila? Pokud ano, co bys ideálně dělala?

Asi ano .. ale musela by to být dovolená v lehce aktivním stylu (rozuměj výlety, zastávky na focení, atd.), někde v teple, rozhodně bych neležela celé dny na pláži a neškvařila se na slunci. To mi přijde jako nuda a ztráta času, a to bych si pak řekla, kolik bych toho za tu dobu, co se tam jenom tak válím, nalepila ..

VALIKA: Mna by zaujimalo ako by vyzeral tvoj zivot a co by si v nom zmenila keby si vyhrala 10.000.000 eur?

Já jsem skromná, takže bych si koupila jenom nějaký domeček, abych měla pracovnu jinde než v ložnici, s menší zahrádkou, kam bych umístila agility hřiště pro Božina. Jinak jsem spokojená s tím, co mám. Nejdůležitější pro mě je, že jsem zdravá a zdraví si za peníze nekoupím.

LUCIE: A mě by zajímalo, kde se u tebe vzal Božin a jak přišel k božímu jménu a jaké s ním máš plány do budoucna?

Za Božina vlastně může Pavlína. Papilloní rasu jsem vůbec neznala do doby, kdy si Mikoškovi pořídili Saturnina. A když jsem se ptala, jaký je, tak mi Pavlína odpověděla: "Je boží a měl se jmenovat Božin." Líbil se mi popis této rasy a hlavně věta, že papillon štěká pouze ve výjimečných případech. Mňo .. to tak úplně není pravda. Po pár měsících jsem si taky pořídila papillona, který se jmenoval Sonny. Bohužel ve svých 10ti měsících u souseda na chatě sežral návnadu na potkany a otravu nepřežil. Jelikož jsem tohle zjistila až za 3 měsíce, tak jsem dalšího pejska nechtěla, protože jsem se bála, že zase nepřežije moji péči. Ale asi po půl roce jsem mrkla na inzeráty a kousek od Zlína nabízela paní štěnata. Taťka (jako můj hlavní hlídač) řekl, že mi na nového pejska dá polovinu, když se ovšem bude jmenovat Božin. A tak se u mě vyskytl Božin. A plány s Božinem do budoucna? Doufám, že ještě hodně let pro mě bude stálé pozitivum tak, jak je teď.

ALONA: Jak vypadá tvá nejoblíbenější hodina všedního dne? Máš nějaký tvůj oblíbený rituál?

Tak oblíbenou hodinku nemám. Nejspíš by to byla hodina, kdy se vrátím domů a Božin se točí radostí, ale to asi nevyfotím.

JANA V.: A já se zeptám na prohlížení alb. Jak často si prohlížíš staré, zda raději nakukuješ do nejstarších nebo si rekapituluješ spíš aktuální rok, zda si při prohlížení starších alb čtě opakovaně journaling nebo prohlížíš fotky nebo zdobení, jestli máte nějaké pravidelné sezení s rodinou nad alby se sklenkou vína, třeba.

Jak kdy. Někdy se zaseknu u aktuálního alba, protože do něj zrovna zakládám hotovou stránku. Jindy si zase prohlížím album starší, protože se chci podívat na něco, co se dělo třeba před dvěma lety a k tomu si třeba přečtu i journaling. Pravidelné sezení s rodinou nad alby nemáme, ale když se tady vyskytnou, tak jim alba prohlédnout dám, to je skoro povinnost, myslím to prohlížení.

PAVLÍNA: Leuško, tak tady přiznej, jak to máš s tou tvojí systematičností. Co všechno máš doma srovnané podle barev, atd. Co a jak MUSÍ být, aby byla "duša v peří".

Především bych chtěla podotknout, že moje systematičnost je v podstatě něco, za co, jako člověk narozený ve znamení Panny, vůbec nemůžu. Ale dost výmluv. Myslím si, že to bývalo daleko horší. S postupem času jsem přišla na jednu důležitou věc - nic se nemá přehánět a svět se nezboří, když určitá věc nebude stát na svém místě. Taky tohle zjištění asi hodně ovlivnil Božin, který si tahá hračky, jak ho napadne, trousí chlupy a žbrndá vodu z misky. Zároveň také přiznávám, že většina oblečení ve skříni visí podle barev. Je to přece přehlednější, že. A aby byla "duša v peří".. co já vím .. HA! Vím! Musím PL kartičky a fotky podlepovat bílou čtvrtkou, ty mezery v kapsách a plandací kartičky bych prostě nesnesla ..

ANIČKA: Sestro, tak kdybys si měla vybrat jednoho jediného výrobce scrap materiálu, od kterého by sis po zbytek života mohla kupovat materiály, kdo by to byl? (a PA se nepočítá!)

Ale já od nikoho jiného nic nepotřebuju! Taková past!

SILVIE: Mě by zajímalo, jaké tři věci by sis vzala na pustý ostrov?!

Hodně velkou zásobu opalovacíh krémů, sluneční brýle a knihy na čtení … nesnáším nudu.