Život v design teamu / LEA

LEA

O mém životě v Design teamu jsem vám něco málo psala už v říjnu loňského roku (tady). A co se za těch 9 měsíců přihodilo nového?

Kity a objednávky mi stále vozí Anička osobně, ikdyž je to poslední dobou předávka “stavím se jenom mezi dveře”, jak mi napíše. Takže bych jí chtěla veřejně vzkázat, že by se měla ale polepšit :-).

O tom, že jsem si komplet celý MY LIFE kit polila kávou, jsem vás informovala. A protože jsem si pro nový kit jela do Uherského Hradiště, nesměla chybět fotka s Pavlínou a Peťou, Anička byla tou dobou na festivalu ve Zlíně.

Určitě vám neuniklo, že jsme před měsícem podnikly skvělou skoro dámskou jízdu. Ta pro mě a Valiku, kterou jsem si z Olomouce vezla s sebou, začala lehce nekomfortně. Asi 50 km před cílem se mi stala taková nepředvídatelná věc! Pokusím se vám ji laicky popsat po našem (chlapi by pro to měli spoustu odborných výrazů)... prostě něco prasklo ve dveřích a tudíž přestalo fungovat elektrické ovládání okénka na mé straně. Zbylých 50 km jsme tedy jely s otevřeným oknem. Ono by to až tak nevadilo, přeci jenom bylo 16.6.. Jenže zrovna tento víkend bylo počasí spíše podzimní než letní… bylo asi 16°C, foukalo a místy i pršelo, ale naštěstí z Valičiny strany. Nicméně v cíli jsme byly trochu promzrlé a vyfoukané :D, ale živé a zdravé!. Shodou okolností byl ve Žďáru pracovně i můj bratr, tak tuto okénkovou situaci provizorně vyřešil. Mimochodem tohle provizorní řešení zatím trvá i nadále...

Večer jsme dostaly krásné certifikáty.

V odlehčené verzi Aktivit pro děti jsem vyhrála balíček, ve kterém byly krásné malinové náušnice od naší šikovné Peťky.

Další krásné náušnice a čokolády s různými příchutěmi jsem zase dostala od Valiky.

Od naší nejnovějsí kolegyně Jany S. jsme dostaly každá krásný dáreček vyrobený skoro na míru! Už samotná krabička byla naprosto dokonalá, ale ten obsah! V tomto skvostu se ukrývaly 2 barevně sladěné makronky! Mé první makronky v životě! A po cestě domů se trochu pomačkaly, jak je na fotce vidět…

Na zpáteční cestě nám s Valikou v autě dělali společnost Lucka a Matteo. Ten nám po příjezdu domů pyšně ukazoval dýni, kterou si zasadil na zahrádce u babičky a dědečka. Bylo to rozkošné :-) a zahrádka krásná a velká škoda, že jsme nemohly chvíli zůstat. Luci, někdy příště!

Od Lucky jsme s Valikou spěchaly na návštěvu k Danušce Kroutilové podívat se na malou Aničku, tam dorazila i velká Anička :-).

My v DT Papero amo se prostě máme krásně!