Papero amo: FREESTYLE - Alpské minialbum JANY V.

MINIALBUM ALPY

V nedávné době mě účast v jedné soutěži vybičovala k tomu dodělat konečně jedno z dlouho chystaných minialbumů. Fotky ležely vytisknuté a nařezané už pár měsíců na stole, takže by se dalo říct, že to nejhorší bylo za mnou. Představu jsem o něm měla předem, a přestože není ani příliš zdobené (vzhledem k velikosti není moc kde), byla jsem překvapená, kolik hodin (týdnů..) práce to nakonec bylo.

Zachytila jsem pro vás něco málo z postupu, takže koho by zaujalo, má tak 14 dní času a kilometr tlusté oboustranky, může se do toho pustit taky ;-)

1. Formát a fotky

Zvolila jsem si malý praktický čtvercový formát 10*10 cm (vnitřní stránky). V plánu bylo udělat různé výklopné stránky, schovky, apod. Co se týče tisku fotek, zvolila jsem, myslím, moudré řešení, které bych určitě opakovala i v budoucnosti: nakolážovat si je v několika různých formátech a velikostech. Na slevomatu jsem si našla poukaz na 100 fotek (pro mě brutální množství, které bych nebyla schopná normálně vygenerovat). Tím pádem jsem opravdu neřešila fotky navíc (i vzhledem k tomu, kolik korunek je ve všem scrapovém materiálu mi přišlo absurdní řešit kačku navíc za extra fotky...). Takže řadu fotek jsem současně tiskla jako 10*15 cm (a pak případně řezala na 10*10), 5*5 cm, 5*7.5 cm,5*10 cm. Odpadl mi s tím stres, že musím vše mít rozmyšlené dopředu (jak to dělám u layoutů).

K tomu ještě jako třešínku jsem měla opět ze slevomatu 10 fotek A4 (jestli se dobře pamatuji, tak asi za 150Kč). Sice se nejednalo o pravé fotky na fotopapíru, ale vlastně o plakáty (křídový papír), což uvádí drobným písmem a zprvu jsem z toho byla rozčarovaná, ale ve finále je to pro mě objev roku. Fotky jsou i na plakátovém papíru velmi kvalitní a pro účel minialba velmi oceňuji, že jsou za a) slabší gramáže než fotopapír (takže se dobře ohýbaly, aniž by byl ošklivý ohyb) a za b) matné, což je do minialba, kde není nic schované v kapsách, superpraktické. Poznámka pro mě: příště si i klasické fotky vytisknu na matný fotopapír, což jinak obvykle nedělám.

No a k formátu: byly tedy 20*30cm, což se báječně hodilo pro panoramatické koláže (ty z hor nesmí chybět...) tří fotek jako 10*20cm (čili přehnuté na půl krásně pasují do alba). V „malém tlustém“ albíčku je nakonec, přátelé, 73 fotek (z toho několik velkých 10*20 cm). Mise splněna :-)

2. Materiál

Dnes bych si možná album udělala z aktuálního ML kitu, ale to v době lepení alba ještě nespatřilo světlo světa a já měla dalšího horkého kandidáta: stařičký Creative kit 09/2016, který jsem měla zatím celý nerozbalený (neb jsem ten měsíc rodila). Základ je kolekce Outfitters od Pink Paislee. Hodně mě bavila zejména čtvrtka se smrčky z této kolekce. Ozdoby z kitu už bohužel nejsou k mání. Dále jsem použila razítka dnů Tahle chvíle, z kolekce slovní samolepky z kolekce Cestování slova a jedny „washi“ pásky. K tomu pár věcí z vlastních zásob. Mám hlavně radost, že po dlouhé době jsem si opravu pořádně zarazítkovala a zabigshotovala :-)

3. Příprava stránek

Nelepila jsem celé album průběžně, ale připravila si nejdřív všechny dvoustrany, které jsou posléze slepené k sobě. Jelikož jsem nechtěla papír na obou stranách dvoustrany stejný (pak by stačilo jen přehnout papír 10*20 cm), lepila jsem dva menší k sobě, přičemž jeden měl vždy přesah tak 1-2cm pro slepení nebo jsem použila proužek papíru na spojení. Vše jsem lepila oboustrankou pěkně od kraje ke kraji, takže to je opravdu hooodně oboustranky.

Texty k jednotlivým dnům jsem si připravila ve Wordu tak, aby mi pasovaly do políčka 10*10 cm. Pár úzkých stránek 5*10 cm jsou připevněné do dvoustrany pomocí obyčejné nitě: je vlepená oboustrankou mezi obě strany této úzké stránky, v místě, kudy jdou nitky ven jsou udělané dírky v hřbetu dvoustrany, provlečené a z rubu zauzlíkované.

Na některých stránkách je kapsička na zasunutí další fotky.

4. Kompletace stránek a vnitřní desky

Jednotlivé dvoustrany jsou, jak jsem zmínila, slepené navzájem oboustrankou.

Je to pěkná hromádka...

Nyní k deskám. Ty vnitřní jsou jednoduché: sešila jsem dva papíry k sobě a vrch nazdobila.

5. Vnější desky

Takto by mohla být album v podstatě hotové. Já jsem se však ještě rozhodla vyblbnout se s vnějšími pevnými deskami, které by album lépe ochránily. Použila jsem k tomu filc a tenkou vlnitou lepenku (tenčí než jaké bývají např. krabice na zásilky od holek, občas se v nich něco prodává, já našla např. krabici od rychlovarné konvice). Proč tenčí a proč ne rovnou karton? Hodlala jsem desky prošít na šicím stroji a tato kombinace šla bez komplikací.

Z kartonu jsem si nařezala kousky s rozměry níže. Titulka má v sobě ještě okýnko. Linky v prostředním velkém dílu si nevšímejte – původně jsem album chtěla do desek vlepit a linkou bylo označeno místo kudy karton naříznout aby šel ohýbat a stránky se dobře otáčely (všimněte si, jak jsou dělané pevné desky knih, tedy hřbet a zadní deska...), nakonec je ale album vyjímatelné.

Lepenku jsem přesně v pořadí výše nalepila oboustrankou na filc (musela jsem sešít dva kousky filcu k sobě; jedna A4 nestačila). Nedávala jsem lepidlo až do krajů, aby to při šití nedělalo neplechu (stroj to nemá rád). Mezery jsou na výšku lepenky.

Zastřihla jsem rožky (ne až k lepence, ale nechala kousek opět na výšku lepenky), nařízla okénko, zahnula všechen filc dovnitř a vše prošila na stroji bílou nití.

Zde jsem už začala zdobit vnitřek. Patrné je také sešití dvou kousků filců uprostřed.

Do okýnka jsem si připravila úvodní minikartičku a vlepila ji zevnitř.

Vnitřek desek je polepen papírem s motivem mapy.

Na závěr jsem udělala na dvou místech desek dírku velkýma kleštěma „Crop-a-dile Big bite“ a narazila průchodky. Jedna na přední straně, kudy je provlečená tlustší klobouková guma, která celé album drží pohromadě...