Mezinárodní den scrapbookingu 2020 - JAK JSME ZAČÍNALY!

Dnes pro vás máme velice speciální článek. Je totiž o tom, jak TO nikdo neumí hned. Jak nikdy (fakt NIKDY) neslepíš stránku na první dobrou jako holky, co se tomu věnují už nějaký ten pátek. Je o naději, že jednou (a nemusí to trvat vůbec dlouho) TO budeš umět přesně tak krásně. Je to o našem povzbuzení do tvého vlastního scrapbookového rozvoje. Za krásnější stránky do tvých albíček. 

Zadaly jsme holkám z design teamu, aby si našly svoji "nejhorší" stránku (a ideálně tedy nejstarší), vzaly stejnou fotku a stránku vytvořily znova, po tom všem, co už se ve scrapu naučily. No. Co vám budu vykládat. Vůbec nebyly rády. Připadalo jim to zbytečné. Ztráta času, když musí lepit nové stránky a nové fotky a nové zážitky. ALE. My jsme to chtěly udělat PRO VÁS. A ukázat vám, jak začínaly ty naše hvězdy. Prostě úplně stejně jako vy. A v tom vám ukázat, že se správnými materiály a nakoukanými stránkami se dají vytvořit skutečné skvosty. Užijte si to.

Anička

ANNIE

Tak tato stránka si opravdu zasloužila remake! Jsem ráda, že holky s takovou výzvou přišli. Po dlouhé době jsem vytáhla sedum let staré album a začala listovat. Právě k vůli predčasnému narození Honzíka jsem tenkrát s lepenim začala. Psal se rok 2013 a sehnat nějaký materiál bylo fakt těžké. (viz kytičky z papíráku, ha) Vůbec jsem neměla představu co to je SCRAP..  

A pak jsem objevila jako zázrakem Papero amo a začala se učit. Tehdy pro mě byly Janička B a Janička S bohyněmi ( jsou pořád) jejich články jsem hltala na maximum. Za těch pár let, jsem si vyzkoušela všechny možné styly. 

Dnes mám ráda spíš jemnějši a čistší styl, šití a vrstvení pod fotkou. Materiálu mám haba kuk. Ale kdo ví co bude za pět, deset let. Třeba  budu znovu předělávat nějakou stránku a řikat si: ,,Bože CO TOTO je? Jak jsem něco takového mohla nalepit :-) 

PŘED

PO

KATKA

Táto výzva mi po počiatočnej fáze odmietania, lenivosti a úplného popretia nakoniec prišla celkom super. Vedela som, že v mojom prvom albume sa nachádzajú skutočné skvosty. Je pre mňa až neuveriteľné, že som ich vyrobila relatívne nedávno, pred 2,5 rokmi. Kvetiny nikdy neboli pre mna ozdoba prvej voľby a pri tvorbe tejto stránky som sa zrejme zbláznila a vystrihla a použila ich asi milión a teda nie zrovna dobre, že? Z mojej skúsenosti zaberá hlavne veľa lepiť a inšpirovať sa skreperkami, s ktorých tvorbou súzniem. Človeka to vie dosť posunúť a pritom si stále môže zachovať alebo vytvoriť svoj štýl. Otázka teraz znie,  čo s tou starou? Skartovať alebo odložiť na pamiatku na skrepové začiatky? Pekne oslávte tento náš sviatok!

PŘED

PO

MIRKA

Když jsem začala v roce 2017 zaznamenávat naše vzpomínky do alba pomocí Project Life, vůbec by mě nenapadlo, že se to někdy zvrtne a víc než PL mě budou bavit velké stránky. Začalo to nevinně na podzimním workshopu Papero amo 2017, kde jsem si ,,pod dozorem” Silvie a Janči V. scrapla svou první velkou stránku na výsekovou čtvrtku. Z výsledku jsem byla tak nadšená, že jsem si koupila další 3 stejné výsekovky (a doteď nepoužila, protože každý měsíc je tolik nového krásného materiálu, který musím použít hned...). Velké stránky jsem ale začala do alba zařazovat od té doby docela pravidelně. A myslím, že narozdíl od PLkových stránek, tyto mi šly mnohem lépe (alespoň já jsem to tak cítila). 

Co se za ty 3 roky mého scrapování změnilo a co naopak vůbec? 

Nezměnilo: Pořád mě děsně baví patlání barev na papír, kombinování materiálů z různých kitů, dělání kaněk, frkanců a používání enamelek. 

Změnilo: Myslím, že víc přemýšlím nad použitými barvami a jejich významem vzhledem k fotce, nebo události na fotce. A rozhodně se mi už občas povede nalepit písmenka rovně :) 

Papír je moje láska, bez které by mi zůstal v srdci kousek prázdného místa. A jsou dny, kdy je mi totálně jedno, jestli stíhám, nebo nestíhám doma uklidit, hlavně, že je v albu další nová stránka z našich vzpomínek ;) Přeji všem scrapařkám krásný svátek, ať tohle krásné hobby dělá pořád radost vám i vašim blízkým ♥️

PŘED

PO

LEONA

Se scrapem jsem začala někdy na konci léta 2016. Syn měl skoro rok a rozhodla jsem se mu udělat album. Materiály jsem nejdřív kupovala v různých papírnictvích (viz nálepka sovy). Co ke stránce říct. Snad jen, že jsem o scrapu nic nevěděla, o kompozici, ani jsem tenkrát nevyhledávala stránky pro inspiraci. Krátce poté jsem ale objevila Paperoamo a od té doby už to jelo. Materiálově, i inspirací od PA holek. Nyní upřednostňuju spíš jednodušší styl a jako základ nejčastěji využívám bílou čtvrtku. Na "opravený" layout jsem použila mé oblíbené kruhy a na stránku obětovala jednu krásnou čtvrtku, kterou jsem úplně rozstříhala. Na to bych před čtyřmi lety určitě odvahu neměla. Krásný den scrapbookingu všem!

 PŘED

PO

ALENA

Doufám, že je patrné, co je před a co po. První layout vznikl 31.3.2015, nechápu na něm pár věcí a nevím, co jsem tím zamýšlela. Fotka je z února a datum na layoutu je datum narození Esmé. Tudíž to časově totálně nesedí. Nevadí. Snažila jsem se tedy nějak udržet sdělení, které jsem rozšířila. Fotky jsou dost tragické, ale co bych chtěla, když jsou z tabletu. Snažila jsem se je trochu upravit, ale moc to nešlo. První věc je tedy dobrá fotka (kvalitou). A druhá věc je materiál. U prvního layoutu jsem se scrapem kooperovala měsíc a půl. I když jsem nakupovala jak zběsilá (holky potvrdí), tak zásoby byly bída. Proto když není materiál je daleko těžší udělat něco pěkného. Bílá čtvrtka je základ. A co se týče kompozice. V začátkách jsem vůbec nevěděla, že existuje něco jako sketch a může se “kopírovat”, to přišlo až časem a zkušenostmi. Důležité je čerpat inspiraci, nebát se experimentovat i prvních nezdarů. 

PŘED

PO

IVA

Krásný mezinárodní den scrapbookingu....když nám holky prozradily téma této challenge, tak jsem se musela opravdu od srdce zasmát. Na svoje prvotiny jsem se totiž musela podívat tady na blog, protože ty stránky už dávno neexistují. Tenkrát jsem lepila opravdu sporadicky a vlastně jsem neměla ani žádné album, kam bych si ty stránky schovávala. No a při stěhování jsem těch pár stráneček nemilosrdně vyhodila. Do opravdového zaznamenávání našeho života jsem se obula až po seznámení se s mým manželem.

Tahle stránka je z roku 2013 a je poslána do challenge. Shodou okolností je to úplně stejná challenge, kterou pravé vyhrála Sisi a tu stránku také předělávala. Tenkrát se mi fakt líbilo mixed média a velkou inspirací mi byla Denisa Grycová, která tehdy působila i v design teamu... (schválně, kdo už je pamětník a tohle období si pamatuje?) No popravdě, když na tu stránku teď koukám, tak je to děsně přeplácaný a šíleně barevný (ta oranžová byla jednou z podmínek).

Při předělávají stránky jsem ale trochu podváděla... tyhle fotky už bohužel nikde nemám schovaný, tak jsem ponechala stejné téma a sáhla po fotkách z uplynulého Halloweenu a tím alespoň doznala další rest. Jelikož si mi opravdu moc zalíbilo tvořit stránky podle sketche, tak jsem si tuhle slepila podle jednoho, který jsem zahlédla na IG. No myslím, že k nějakému posunu u mě došlo. Sice už jsem odložila akrylové barvy, ale k té přeplácanosti tíhnu dál.....ten clean nad simple styl mi prostě není vlastní!

PŘED

PO

PETRA

Už několikrát jsem si řekla, že bych nejraději moje první alba přetvořila. Na druhou stranu, při listování jimi alespoň člověk vidí, kam se jeho styl posunul. Tuto stránku jsem v únoru 2017 poslala do jedné challenge v domnění, že určitě vyhraju... Nevyhrála. Tenkrát jsem dostala jeden hlas, ale i za ten jsem měla velkou radost. Postupem času jsem si vypilovala styl lepení k obrazu svému, ale věřím tomu, že za pár let se mi aktuální stránky taky nebudou zdát dost dobré...  Teď když tvořím velké layouty, nemůže na nich chybět šití a většinou se neobejdu ani bez pár cákanců tuší. Důležitý je taky kvalitní materiál. Já začínala stříháním papírových dárkových tašek a ozdobami z květinářství... Užijte si dnešní den, nejlépe s nůžkami v ruce a něco krásného si slepte!

PŘED

 PO

ADÉLA

Když nám holky zadaly tento úkol, bylo mi jasné, že mám v albu pár stránek, které jsou takové…řekněme…začátečnické a které jsou od těch současných dost vzdálené, ale nečekala jsem, že jich tam najdu tolik!!! Je to hodně vintage, pěnová abeceda jako skvělý úlovek z papírnictví, enamelky z rozpečených plastových korálků a další super vychytávky.

Teď na mých stránkách najdete více bílé barvy. Při tvoření nejčastěji sáhnu po jednom, vždy perfektně vyladěném, kitu a nepotřebuju nic víc než lepidlo a 3d pásku.

PŘED

PO

JANA B.

Mé praktické já této výzvě dlouho vzdorovalo. Nedodělaných projektů mraky a já si tady budu jen tak předělávat už udělané? Ale nedalo mi to a otevřela jsem TO album (čti album dob dávno minulých) a našla TOHLE. Kytky! Mám ještě navíc i lehké podezření, že TOHLE jsem poslala do jedné z PA challenge! A oni mě pak vzali do týmu (asi jsem udělala dojem!). Nechci tady teď hanět nějaké ozdoby, naopak, mně se kytičky moc líbí, jen to s nimi prostě neumím a ani mě to neláká. Tudíž jsem si řekla, že TENHLE výtvor nějak přetvořím. Našla jsem fotku, objednala tu nejkrásnější papírovou mandalu a zalovila v zásobách po těhotenské kolekci (ano, to těhotenské album STÁLE čeká na dokončení). S těmito všemi proprietami to šlo jako po másle. Podkladový papír je z dřívější kolekce od Pink Paislee (taková ta "měsíční") a těhotenské kartičky jsem naskládala pod fotku. S konečným výsledkem jsem se jala pochlubit mužovi. Prej hezká fotka. Držím dva papíry před sebou a jestli si jako něčeho nevšiml? Jo, jsi na té fotce taková mladá! 

PŘED

PO

JANA S.

Rok 2013 a 2020, jen 7 let, ale jinak celý můj scrapový život. Když holky přišly s výzvou rescrapnout svou úplně první stránku, váhala jsem – nemohu přece zveřejnit svou první stránku. Je úplně hrozná!!! Vznikla na scrapbookové sobotě, na kterou jsem utekla od kojení zcela neznalá jakýchkoliv scrapbookových technik, pravidel, úplně bez zkušeností a také bez materiálu. Pak jsem také byla ze svého výtvoru natolik zklamaná, že jsem 2 roky potom sama nic nenalepila. Ale nepustilo mě to – obešla jsem pár kurzů, začala jsem sledovat blogy a nakupovat, hlavně kity od PA. Další stránky jsem sama nalepila až v roce 2016. Ty už bych nepředělávala. ;) S každým dalším projektem se učím a posouvám. Dnešní dvoustrana je nejen o jiné kompozici a zdobení, ale také o tom, že se pouštím do jiných formátů. Velké 12x12 stránky mám stále ráda, ale pro cestovní album – protože toto je, doufám, začátek lepení alba ze svatební cesty do Austrálie – jsem zvolila velikost 6x8, ve kterém budu střídat celé stránky s kapsovými. Abych to shrnula – lepte, inspirujte se a nenechte se připravit o radost a zábavu. Protože o to jde. A také o to, že co je v albu, to se počítá! 

PŘED

PO

PAVLÍNA

Rok 2005, první narozeniny našich dvojčat. Rodičák tři a půl tisíce. A tím jsou ty moje začátky vlastně dané. Takže základ je asi nějaký balící papír, strukturované papíry a vymazlené chipboardy kytiček byly z výprodeje ve výtvarných potřebách (protože tehdy opravdu nic zajímavějšího nebylo a červený a zelený nikdo nechtěl). 

Majstrštyk je ta děsivá beruška. Přesně si pamatuju, že jsem ji vystřihla z nějaké krabice od hračky. V té době jsem si schovávala všechny trochu hezké obaly od všeho. Prostě jiná doba. Pak jsem vymyslela online nákupy v evropských eshopech a číhala jsem na Petrovu služební cestu do dané destinace, protože se tehdy do jiných zemí ještě nedoručovalo.

Tu původní stránku mám ale moc ráda, protože je to jedna z prvních. Mám ji na prvním místě v albu, které vozíme na kurzy. Když jsou tam nějací začátečníci, je to pro ně takové povzbuzení, že se scrapbooking opravdu dá naučit. Jde jenom o to brousit si styl a lepit a lepit...

P.S: na novou stránku jsem použila naše výseky První rok a vellumové srdíčka a něco málo z Karine.

PŘED

PO

SILVIE

Tak jo, za svým prvním layoutem si skálopevně stojím, nic bych na něm neměnila a vyhrála jsem s ním challange v roce 2013 . Štěstí začátečníka. Ale vždycky to nebylo zas tak super. Tak jsem na předělání vzala hned další layout, abyste věděli, že se dají věci opravdu zlepšit.

Razítkovat sice stále neumím, oranžovou nemám ráda a raznici na kolečka jsem si pořád nepořídila a dokonce jednu ztratila Áje. Ale skills se asi trošku vylepšili, umím trochu psát a hlavně mám toho nejlepšího chlapa... konečně. 

PŘED

PO

VALIKA

Ahojte, tak aj ja sa idem „pochváliť“ s mojimi prvotinami. Prvú stránku som robila 20.júna 2014. Pamätám si to presne. Scrapbookingom resp. cardmakingom som sa zaoberala práve 4 mesiace, a potom sa konal kurz v Poprade. Kurz mixed media. Od začiatku som vedela, že môj smer bude clean and simple, ale chcela som sa spoznať s ľuďmi a scrap komunita ma lákala od začiatku. Mimochodom na tom kurze som sa zoznámila aj s Luckou Barabas. Neľutujem, lebo som poskúšala milión vecí, rezačku od Fiskars som si objednala hneď po návrate domov a spoznala som skvelé a spriaznené duše, s ktorými som v kontakte doteraz. Stránka je prilepená / spevnená na takom podklade, ktorý sa ani nedá odtrhnúť ani prerezať. 

Posúvame sa do októbra 2014. Prvý kurz s Kassiou a môj druhý scrap LO a opäť mixed media. Tentokrát to bol riadny maseker. Odpor najvyššieho charakteru. Vždy mi zdvihol tlak, keď som otvorila album, takže som tú podmienku rozstrihať starý  layout a využiť pôvodnú fotku privítala s radosťou. 

Môj štýl je jednoduchý a funkčný. Mám rada vrstvy a kvety, farby a vzory. Biela pre mňa nie je strašiakom, ale pozvánkou aby som ju skrášlila. Najväčšiu radosť mám, keď fotku vytlačím, nalepím a použijem naškrečkovaný materiál. Určite mi pomohlo nájsť záľubu vo vystrihovaní kvietkov a rôznych vzorov z papiera (hlavne z finančného hľadiska). Ešte stále som nenašla záľubu v challenge a najlepšie veci robím večer od 22 do 24 hod. 

Chcela by som vás povzbudiť. Už môj poobedný LO s Kassiou, teda tretí bol oveľa lepší. A štvrtý LO  v mojom albume je vytvorený pre challenge PA už ako členka DT a ten je clean and simple. Čas pomáha pri tvorení. Ja by som však zdôraznila materiál. Viem láka to kúpiť si radšej niečo lacnejšie  v Lidli alebo Tchibo, prípadne iných obchodoch. Ja to chápem, občas tiež podľahnem. Tie veci sú prekvapivo kvalitné, ale krásne veci vytvoríte iba s kvalitnými produktami. Keď sú farby zladené, biela je žiarivá a riadite sa heslom, že menej je viac. Našla som krabicu so starými kitmi od PA. Staré kolekcie aj 2,3,4 roky sú stále úžasné. Nadčasové a môžem ich kľudne použiť aj o ďalšie 2 roky. Určite odporúčam experimentovať s rôznymi veľkosťami. Pre mňa je 12 x 12 aj po tých rokoch strašne veľké. Mne je fyzicky zle z tejto veľkosti. Často som nespokojná a deprimovaná, keď sa snažím doplniť moje veľké album s nejakým výtvorom. Máme však aj iné veľkosti ako A4 alebo americký ekvivalent 8,5x11 inch, 6x8 či moje milované TN 4,25 x 8,25 inch. Lúčim sa s dôkazom, že som ten LO rozstrihala aj v skutočnosti.