Podzimní inspirace z kitu / JANA B.

Krásný barevný podzim. I tak by mohl začít můj dnešní příspěvek. Už jsme tu měly jaro, léto i zimu, tak já dneska zabrouzdám do podzimu 2020, ať se kruh uzavře. Protože tenhle kit (jak řekla Iva, opět zas a znovu Spolu doma) je BOŽÍ v kterémkoliv období! Ruku na to!

V roce 2020 jsem od kapsových stránek odběhla k sešitům od Heidi Swapp (já vím, že to asi všichni víte, ale kdyby sem náhodou zatoulal někdo nový. Třeba ho vyšle strýček google při zadání hesla Co dělat spolu doma?). Tyto tři stránky se mi skládaly neskutečně lehce (i těžce, ale o tom později, až dojdeme k šípkovému čaji). Formát sešitku je přibližně 7x10 inch, do čehož se vám krásně vejdou 4 malé 3x4 kartičky. Mám tohle rozmístění moc ráda. 

Začneme hned první dvoustranou. Podotýkám, že fotky už jsem měla vyvolané, jen jsem sáhla do obálky s nápisem říjen. Sešly se mi tu dvě velké fotky 10x15 cm, jedna na šířku a druhá na výšku (chvilku jsem litovala, že tu nemám velkou přes celou stránku, ale aspoň se mi tam vešel i journaling s dalšími fotkami). 

Tady asi není třeba nic vypisovat. Snad jen, že je fajn trochu z té pravidelnosti kartiček vybočit, třeba přesahující fotkou. 

Na druhé stránce jsem se trochu víc vyřádila se zdobením. Kdo kdy rovnal roští do shluku, ví, o čem mluvím. Jak je možný, že umístění dvou papírových větví trvá tolik minut přesouvání?! Abych to pak vzápětí nalepila o milimetr jinak a už se mi to tak nelíbí?! Každopádně tyhle krásné větvičky si můžete vyřezat s pomocí těchto šablon a na tomto kouzelném stroji. Na vyřezání jsem použila papír z kartiček, abych trefila odstín. Samolepku foťáčku jsem podlepila papírem a obstřihla. Nemám ráda, když se přelepením objevuje reliéf. Takhle jsem s ní mohla zacházet jako s výsekem a tak 10x ji šoupnout tam a sem.

Další stránka je opět o kartičkách. Tentokrát jsem řezala vnitřek věnečku a modlila se, ať se mi fotka dovnitř vejde. Jinak tu opět není co vypisovat, tak pojďme rovnou k těm šípkům. Nevím, jak to máte vy (tady jde spíš o typ člověka), ale mě stačí kouknout na fotku a už mi naskakují různé detaily, emoce a vůně toho okamžiku. Tady mrknu na šípky a už to jede: bylo chladno, foukal studený vítr a s dětmi a rodiči jsme plenili všechny šípkové keře v okolí. Pak jsme je krájeli, až mi naskákaly mozoule, a lehce nadrcené usušili. No a první šípkový čaj už jsme popíjeli pozitivní. V tom negativním slova smyslu. Takže já mám šípkový čaj navěky věků spojený se ztrátou čichu a urputnou bolestí hlavy, třemi týdny karantény a celkově dosti nevydařeným podzimem. Ale! Abych to pozitivně uzavřela, čaj je to fakt dobrej!

Ještě nás pár článků s tímto univerzálním kitem čeká a já si tak říkám (vzhledem k tomu, že jsme pokryly všechny roční doby), to by byla výzva scrapnout s tímto kitem i Vánoce, co říkáte! Těším se zase brzy na počtenou!