Moje staronová pracovna / MÍŠA

Ahoj všichni! Dnes tu pro vás nemám žádnou novou kreativní inspiraci, ale jdu vám ukázat svůj “nový” prostor na tvoření.

Už mnoho let je mou pracovničkou kout v obýváku, který je ale od zbytku prostoru oddělený sádrokartonovou příčkou. Je to taková nudlička, která má na šířku asi jen cca 170 cm.  Má sice vlastní okno, zato žádné dveře, takže schovat se například před dětmi úplně nejde. 

I tak jsem ale ráda, že jsem si alespoň nějaký prostor pro sebe v jinak poměrně průměrně velkém bytě 3+1 ukořistila. I když to vlastně není jen můj prostor. Svůj pracovní stůl tady má i manžel, který se věnuje plastikovým modelům. Jeho nároky na prostor naštěstí nejsou tak velké jako moje. Pár barviček a štětečků zase tolik místa nezabere a na sestavené a zatím nesestavené modely jsme našli místo jinde. No zkrátka, některé koníčky jsou prostorově náročné a když je členů domácnosti s takovými koníčky více, může to být trochu organizační oříšek. Znáte to taky? Proto tahle naše pracovnička prošla během let vývojem, protože bylo třeba se neustále přizpůsobovat množství pomůcek, materiálu, přibývajícím dětem a jejich krámům 😃 atd. 

Vždy jsme ale měli každý svůj stůl s nějakou menší skříňkou pod a já ještě dírkované nástěnky Ikea, které na čas dobře sloužily jako jakýsi úložný prostor. I tak bylo ale kvalitního úložného prostoru celkově málo a posledních pár měsíců se tak pracovna proměnila doslova ve skladiště. Ostatně jako už mnohokrát předtím. Jenže tentokrát to bylo jiné. Měla jsem nulovou motivaci tohle skladiště uklidit. Nebylo, kam nahromaděné věci rozumně uložit, neměla jsem pořádně žádnou pracovní plochu, protože hodně věcí jsem skladovala přímo na stole a má chuť tvořit byla logicky na bodu mrazu, ne-li pod ním. Zjistila jsem, že mě ten prostor už absolutně netěší a že bude potřeba drastičtější změna, která udělá ze skladiště zase důstojné a hlavně praktické místo pro kreativitu i relaxaci. Pracuju navíc většinu času z domu a tak má pro mě vlastní koutek dvojnásobný význam a dost často vypadala má pracovní plocha takto: 

A kdo mě zná, ví, že se když mám nápad, s realizací neotálím 😃 V pátek večer jsem manželovi oznámila, co se musí stát a v sobotu bylo hotovo. Jistě chápete, že jeho nadšení bylo opravdu velké. Můj plán totiž počítal nejen se stěhováním nábytku, ale i s nábytkem úplně novým. Takže cesta do Ikey a nějaké to stavění nábytku nás neminulo. (Vždycky když řeknu “tohle je určitě už náš poslední kousek z Ikey” přibudou další měsíc hned dva další). Ještě že to máme do Ostravy kousek. Ve svých plánech jsem ale zároveň chtěla být co nejvíce finančně úsporná, prostě hodně muziky za málo peněz je značka ideál. Nevybrala jsem si navíc úplně vhodou dobu, protože začátek září je pro rodiče prostě finanční smrt.

Jak vidíte na starších fotkách, v mém koutku byl ze svou stolů udělán rohový stůl a kolem něj již zmiňované dírkované nástěnky. Jediná skříňka k tomu a pod stolem? Skladiště beden s random věcmi jako větrák, materiály na výuku z mých dob učení atd. A to byl de facto celý můj koutek. Jestli vás napadá proč nedat více šuplíčků či skříněk pod stůl - bohužel u nás se velice ráda tvoří plíseň, obzvláště v zimě a některá místa tak musí volně dýchat a být snadno přístupná pro údržbu. Před časem jsem si proto pořídila alespoň pojízdný vozík do prostoru, do kterého jsem mohla pár věcí uskladnit. 

I tak jsem ale měla spoustu “krámů” třeba na parapetu na okně, což nebylo vůbec ideální - prach, vlhko, hmyz….po každém létě vypadaly mé scrap zásoby na parapetu spíš jako muší pohřebiště. A věci se kupily.  Vedle mého stolu byl ještě ten manželův a to byla v podstatě celá naše pracovna. Respektive ta část, se kterou byl největší problém. 

Jako sůl chyběl plnohodnotný úložný prostor i denní světlo, protože stoly byly zády k oknu. To pro mě bylo nevýhodné hlavně na focení. Jelikož potřebuju často fotit pro Papero amo i pracovně, neměla jsem nikdy vhodné podmínky - tedy volnou plochu v blízkosti zdroje denního světla. Vyzkoušela jsem v minulosti sice i ring light, ale světlo stejně nebylo dostatečné a navíc se ring odrážel v lesklých materiálech, což mě dohánělo k šílenství.

Plán tedy byl jasný: získat volnou pracovní plochu vhodnou i na focení a více úložného prostoru. 

No co vám budu, když jsem si konečně v hlavě ujasnila, jak by to mohlo být, vrhla jsem se do toho tak nadšeně, že jsem ani nenafotila stav bezprostředně před, to mě teď mrzí velice. No těšila jsem se zkrátka jak děcko na Ježíška, že jsem ani dospat nemohla a už před šestou ráno jsem šoupala skříně a naháněla pavouky.

Už od začátku ale bylo jasné, že se na to musím vrhnout radikálně. Tzn. že bylo i pár věcí, které šly úplně pryč, jelikož se na ně akorát prášilo. Zredukovala jsem krabice pod stolem, zbavila jsem se jedné starší tiskárny, kterou mi do té doby bylo pořád líto dát pryč a usoudila jsem, že ne příliš často používány plotr bude lepší dát do police a vytahovat jen v případě potřeby. Dost jsem protřídila zásoby vzorovaných papírů z roku xy. Pryč šly také dvě dírkované nástěnky, pro které už nebylo místo, protože ke stěně přišly dvě nové regálové skříně - knihovničky Ikea Billy. Ideální kousky, jelokož jsou úzké a zároveň nabízejí variabilní rozložení polic. Do skříní se mi vešlo vše, co se normálně válelo na stole, na parapetu, na zemi nebo bylo na nástěnkách 🎉 Dokoupilajsem si zvlášt ještě dvě police navíc. 

Naproti skříním pod okno jsem si pak dala stůl. Využila jsem desku z původního stolu, jen jsem si dokoupila výškově nastavitelné nohy, protože jsem moc chtěla vysoký stůl, abych u něj mohla sedět i stát. Na sezení jsem si dokoupila vysokou stoličku, taktéž v Ikee. A to je vlastně vše. Větší z mých původních stolů zbyl na manžela a máme tak každý svůj koutek, který vyhovuje přesně našim potřebám.

Zatím je to od předělávky týden a existuje se nám tu báječně. Spousta světla, spousta místa, méně krámu, větší systém ve všem. Konečně můžeme zase dýchat a tvořit. 

Jako bonus jsme samozřejmě vysáli, vytřeli, vymetli pavučiny, takže Vánoce můžou přijít. Minimálně k nám do pracovny. 😃 Zmiňovaný vozíček mám dokonce prakticky prázdný a i v regálech mám ještě spoustu místa do budoucna. Ještě zvažuju, že si dokoupím ke skříním dveře, aby se mi na věci neprášilo. Pak to bude myslím dokonalé, pro mě určitě.

A abyste měli můj kreativní kousek světa kompletní, ukážu vám i druhou část pracovny, což je vlastně už jen jedna starší skříňka, kde dlouhodobě skladuju také pár věcí. Je to skříňka jakoby barová - vyklápěcí, takže kromě úložného prostoru nabízí i menší pracovní plochu a používám ji hlavně na Big Shot. Koupila jsem ji v Tchibu už tak před víc jak 10 lety a je to fakt bezvadná záležitost. 

Pár věci, hlavně papírů, mám i ve skříni hned vedle, která už zasahuje do obývací části a to je z mé pracovny už opravdu vše.

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak to máte vy - kde tvoříte, jestli máte nějaké super vychytávky do malého prostoru nebo vás naopak místo neomezuje vůbec. 

Je mi jasné, že ve finále zase tak malý prostor nemám, ale doufám, že třeba inspiruju i vás k tomu udělat nějakou změnu, pokud je to zrovna něco, co nutně potřebujete nebo po čem toužíte.

Kdo dočetl až sem, díky! Budu se těšit tady na blogu zase někdy příště s nějakým novým projektem už z “nové” pracovny. Míša

Ahoj všichni! Dnes tu pro vás nemám žádnou novou kreativní inspiraci, ale jdu vám ukázat svůj “nový” prostor na tvoření.

Už mnoho let je mou pracovničkou kout v obýváku, který je ale od zbytku prostoru oddělený sádrokartonovou příčkou. Je to taková nudlička, která má na šířku asi jen cca 170 cm.  Má sice vlastní okno, zato žádné dveře, takže schovat se například před dětmi úplně nejde. 

I tak jsem ale ráda, že jsem si alespoň nějaký prostor pro sebe v jinak poměrně průměrně velkém bytě 3+1 ukořistila. I když to vlastně není jen můj prostor. Svůj pracovní stůl tady má i manžel, který se věnuje plastikovým modelům. Jeho nároky na prostor naštěstí nejsou tak velké jako moje. Pár barviček a štětečků zase tolik místa nezabere a na sestavené a zatím nesestavené modely jsme našli místo jinde. No zkrátka, některé koníčky jsou prostorově náročné a když je členů domácnosti s takovými koníčky více, může to být trochu organizační oříšek. Znáte to taky? Proto tahle naše pracovnička prošla během let vývojem, protože bylo třeba se neustále přizpůsobovat množství pomůcek, materiálu, přibývajícím dětem a jejich krámům 😃 atd. 

Vždy jsme ale měli každý svůj stůl s nějakou menší skříňkou pod a já ještě dírkované nástěnky Ikea, které na čas dobře sloužily jako jakýsi úložný prostor. I tak bylo ale kvalitního úložného prostoru celkově málo a posledních pár měsíců se tak pracovna proměnila doslova ve skladiště. Ostatně jako už mnohokrát předtím. Jenže tentokrát to bylo jiné. Měla jsem nulovou motivaci tohle skladiště uklidit. Nebylo, kam nahromaděné věci rozumně uložit, neměla jsem pořádně žádnou pracovní plochu, protože hodně věcí jsem skladovala přímo na stole a má chuť tvořit byla logicky na bodu mrazu, ne-li pod ním. Zjistila jsem, že mě ten prostor už absolutně netěší a že bude potřeba drastičtější změna, která udělá ze skladiště zase důstojné a hlavně praktické místo pro kreativitu i relaxaci. Pracuju navíc většinu času z domu a tak má pro mě vlastní koutek dvojnásobný význam a dost často vypadala má pracovní plocha takto: 

A kdo mě zná, ví, že se když mám nápad, s realizací neotálím 😃 V pátek večer jsem manželovi oznámila, co se musí stát a v sobotu bylo hotovo. Jistě chápete, že jeho nadšení bylo opravdu velké. Můj plán totiž počítal nejen se stěhováním nábytku, ale i s nábytkem úplně novým. Takže cesta do Ikey a nějaké to stavění nábytku nás neminulo. (Vždycky když řeknu “tohle je určitě už náš poslední kousek z Ikey” přibudou další měsíc hned dva další). Ještě že to máme do Ostravy kousek. Ve svých plánech jsem ale zároveň chtěla být co nejvíce finančně úsporná, prostě hodně muziky za málo peněz je značka ideál. Nevybrala jsem si navíc úplně vhodou dobu, protože začátek září je pro rodiče prostě finanční smrt.

Jak vidíte na starších fotkách, v mém koutku byl ze svou stolů udělán rohový stůl a kolem něj již zmiňované dírkované nástěnky. Jediná skříňka k tomu a pod stolem? Skladiště beden s random věcmi jako větrák, materiály na výuku z mých dob učení atd. A to byl de facto celý můj koutek. Jestli vás napadá proč nedat více šuplíčků či skříněk pod stůl - bohužel u nás se velice ráda tvoří plíseň, obzvláště v zimě a některá místa tak musí volně dýchat a být snadno přístupná pro údržbu. Před časem jsem si proto pořídila alespoň pojízdný vozík do prostoru, do kterého jsem mohla pár věcí uskladnit. 

I tak jsem ale měla spoustu “krámů” třeba na parapetu na okně, což nebylo vůbec ideální - prach, vlhko, hmyz….po každém létě vypadaly mé scrap zásoby na parapetu spíš jako muší pohřebiště. A věci se kupily.  Vedle mého stolu byl ještě ten manželův a to byla v podstatě celá naše pracovna. Respektive ta část, se kterou byl největší problém. 

Jako sůl chyběl plnohodnotný úložný prostor i denní světlo, protože stoly byly zády k oknu. To pro mě bylo nevýhodné hlavně na focení. Jelikož potřebuju často fotit pro Papero amo i pracovně, neměla jsem nikdy vhodné podmínky - tedy volnou plochu v blízkosti zdroje denního světla. Vyzkoušela jsem v minulosti sice i ring light, ale světlo stejně nebylo dostatečné a navíc se ring odrážel v lesklých materiálech, což mě dohánělo k šílenství.

Plán tedy byl jasný: získat volnou pracovní plochu vhodnou i na focení a více úložného prostoru. 

No co vám budu, když jsem si konečně v hlavě ujasnila, jak by to mohlo být, vrhla jsem se do toho tak nadšeně, že jsem ani nenafotila stav bezprostředně před, to mě teď mrzí velice. No těšila jsem se zkrátka jak děcko na Ježíška, že jsem ani dospat nemohla a už před šestou ráno jsem šoupala skříně a naháněla pavouky.

Už od začátku ale bylo jasné, že se na to musím vrhnout radikálně. Tzn. že bylo i pár věcí, které šly úplně pryč, jelikož se na ně akorát prášilo. Zredukovala jsem krabice pod stolem, zbavila jsem se jedné starší tiskárny, kterou mi do té doby bylo pořád líto dát pryč a usoudila jsem, že ne příliš často používány plotr bude lepší dát do police a vytahovat jen v případě potřeby. Dost jsem protřídila zásoby vzorovaných papírů z roku xy. Pryč šly také dvě dírkované nástěnky, pro které už nebylo místo, protože ke stěně přišly dvě nové regálové skříně - knihovničky Ikea Billy. Ideální kousky, jelokož jsou úzké a zároveň nabízejí variabilní rozložení polic. Do skříní se mi vešlo vše, co se normálně válelo na stole, na parapetu, na zemi nebo bylo na nástěnkách 🎉 Dokoupilajsem si zvlášt ještě dvě police navíc. 

Naproti skříním pod okno jsem si pak dala stůl. Využila jsem desku z původního stolu, jen jsem si dokoupila výškově nastavitelné nohy, protože jsem moc chtěla vysoký stůl, abych u něj mohla sedět i stát. Na sezení jsem si dokoupila vysokou stoličku, taktéž v Ikee. A to je vlastně vše. Větší z mých původních stolů zbyl na manžela a máme tak každý svůj koutek, který vyhovuje přesně našim potřebám.

Zatím je to od předělávky týden a existuje se nám tu báječně. Spousta světla, spousta místa, méně krámu, větší systém ve všem. Konečně můžeme zase dýchat a tvořit. 

Jako bonus jsme samozřejmě vysáli, vytřeli, vymetli pavučiny, takže Vánoce můžou přijít. Minimálně k nám do pracovny. 😃 Zmiňovaný vozíček mám dokonce prakticky prázdný a i v regálech mám ještě spoustu místa do budoucna. Ještě zvažuju, že si dokoupím ke skříním dveře, aby se mi na věci neprášilo. Pak to bude myslím dokonalé, pro mě určitě.

A abyste měli můj kreativní kousek světa kompletní, ukážu vám i druhou část pracovny, což je vlastně už jen jedna starší skříňka, kde dlouhodobě skladuju také pár věcí. Je to skříňka jakoby barová - vyklápěcí, takže kromě úložného prostoru nabízí i menší pracovní plochu a používám ji hlavně na Big Shot. Koupila jsem ji v Tchibu už tak před víc jak 10 lety a je to fakt bezvadná záležitost. 

Pár věci, hlavně papírů, mám i ve skříni hned vedle, která už zasahuje do obývací části a to je z mé pracovny už opravdu vše.

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak to máte vy - kde tvoříte, jestli máte nějaké super vychytávky do malého prostoru nebo vás naopak místo neomezuje vůbec. 

Je mi jasné, že ve finále zase tak malý prostor nemám, ale doufám, že třeba inspiruju i vás k tomu udělat nějakou změnu, pokud je to zrovna něco, co nutně potřebujete nebo po čem toužíte.

Kdo dočetl až sem, díky! Budu se těšit tady na blogu zase někdy příště s nějakým novým projektem už z “nové” pracovny. Míša