Když jsem na konci prázdnin zaznamenala volání po dalších členech do design týmu Papero amo, přemýšlela jsem, zda mám sebrat odvahu a zkusit štěstí, nebo raději ne. Dopadlo to tak, že jsem odvahu našla a k mému obrovskému překvapení jsem byla i vybrána.
Jmenuji se Petra a bydlím v malé vesničce na jižní Moravě. Světu scrapbookingu i Papero amo jsem propadla krátce po narození dcery (tak jako asi hodně z nás) v roce 2017. Začala jsem tradičně s Project Life a velkými 12“ alby. PL stránky jsem sem tam prokládala velkými layouty. Na ty jsem ale ze začátku musela nasbírat odvahu – přišel mi to hrozně velký prostor.
Díky skvělým nápadům a návodům na blogu PA jsem zkoušela i jiné projekty např. minialba. Několik let jsem pravidelně ke všem narozeninám i Vánocům obdarovávala všechny blízké různými minialby.
Propadla jsem i výrobě přání. Je to relativně rychlý projekt (relativně je důležité, protože najít zrovna ten papír, který by se ti skvěle hodil, doladit ozdoby, razítka a nápisy, nedej bože vytáhnout big shot a začít se prohrabovat šablonami…). Přání se hodí ke všem příležitostem a je to ideální doplněk k jakémukoliv dárku nebo může sloužit i jako dárek samotný stačí vložit dovnitř peníze, poukázku. Odtud je už zase jen krůček k výrobě exploding boxů či dárkových obálek.
Velmi ráda používám scrapbooking i v podobě tzv. užitného scrapu (takhle to mu vždycky říkala Janička S.:) ). Využití scrapu v běžné činnosti – balení dárečků, ozdoby dezertů nebo u dcery velmi oblíbené adventní kalendáře.
Občas jsem i kapitulovala a dovolila dceři vrhnout se na mé zásoby.
Upřímně jsem si od tvoření dala neplánovaně zhruba dvouletou pauzu, ve které jsem byla schopna vyrobit jen přáníčka, popřípadě něco praktického (minialbum jako dárek, adventní kalendář apod.), ale na klasické scrapbookové projekty typu PL nebo layoutů nějak nebyl čas a popravdě ani chuť. Takže se těším, že znovu zalovím do archivu s fotkami a začnu zase alba plnit. Restů je víc než dost.
Žádné komentáře:
Okomentovat