SCRAPBOOKING layout / Layla

But first, coffee ..

Pokusím se tenhle článek napsat, aniž by mi kafe vystydlo zapomenutím.

Poslední dobou je pro mě pořádný layout (z mé ruky) jedině takový, který na sobě má vyšívaný nápis - a nemusí to ani být jen nápis, můžou to být třeba vzory, čáry, vlastně cokoli… hlavně, aby to mělo strukturu nitě v papíře. Přiznám hned na začátek - je to zdlouhavé, a pro trochu vzteklejší povahy (ehm) je to trochu psychicky vyčerpávající, jelikož se nit neustále zacuchává, pak zase zasekává, pak se čtvrtka protrhne, protože člověk ztratí trpělivost… no, a tak dále. 

Ale po všech těch “útrapách” a slzách zoufalství, je konečný výsledek naprosto jedinečný, a ještě pořád jsem si nezvykla na to, jakou mi pohled na vyšitá slova do čtvrtky dělá radost. Osobně upřednostňuju bílou nit, trochu silnější, než je ta obyčejná, aby trochu vynikla. Rozhodně za sebe nedoporučuju šít rovnou, ale dopředu si propíchnout cestičku přes slova (vytisklá z počítače), jinak to člověk vzdá po třech prošití - vyzkoušeno. 

Když je tahle niterná práce za mnou, přijde má oblíbená část - vybírání ozdob. Nevím, jak vy, ale já nedokážu připravit fotku a papíry tak, jak je chci mít, a až pak začít zkoušet, co by k tomu sedělo. A to převážně ze strachu, že na něco zapomenu, a to něco bude přesně to, co tomu doteď chybělo. Takže jsem kdysi zavedla novou strategii, a to vybírání ozdob podle fotky, ještě než začnu stříhat do papírů. Na ty dojde řada hned po ozdobách. Musím říct, že na tenhle layout se papíry vybíraly úplně samy.. a hned jsem se do téhle kombinace zamilovala.

Čas na pokládání! Rozvrhnout, rozmyslet, a pak už mě čeká jen samá zábava:

“Tady to vypadá hezky.”

“Hmmm, ale tady taky. Nemám to dvakrát? Ne? Tak to nepoužiju ani jednou.”

“Když to dám sem, tak to nebude vyvážený.”

“Ale bude.”

“To se mi nelíbí. To taky ne. No fuj! Mhhm.. to by šlo!”

Když se ujistím, že je vše tak, jak to chci mít, začnu lepit. Pokud po nalepení zjistím, že takhle se mi to vlastně nelíbí, tak a) zkusím to sundat, zničím i to co sundavám, i vrstvu pod tím, a nebo b) prostě se s tím smířím, a ono mi to nakonec přiroste k srdci (pokud ne, vždycky se layout dá rozebrat a sestavit znovu, no ne?) A samozřejmě, na dovršení layoutu není nic lepšího, než trocha zlatého colour shine od Heidi Swapp. Je to láska! 

Přeji vám všem krásný den, hodně času na tvoření, a dostatek vždy teplého kafe (hádejte, jak je na tom to moje… stačí přidat led, a je to skoro jako bych pít ledové zamýšlela). A pokud byste chtěli nějakou inspiraci, popřípadě mě chtěli upozornit na svoje inspirativní fotky, najděte si mě na instagramu: @thepaperdiaries

But first, coffee ..

Pokusím se tenhle článek napsat, aniž by mi kafe vystydlo zapomenutím.

Poslední dobou je pro mě pořádný layout (z mé ruky) jedině takový, který na sobě má vyšívaný nápis - a nemusí to ani být jen nápis, můžou to být třeba vzory, čáry, vlastně cokoli… hlavně, aby to mělo strukturu nitě v papíře. Přiznám hned na začátek - je to zdlouhavé, a pro trochu vzteklejší povahy (ehm) je to trochu psychicky vyčerpávající, jelikož se nit neustále zacuchává, pak zase zasekává, pak se čtvrtka protrhne, protože člověk ztratí trpělivost… no, a tak dále. 

Ale po všech těch “útrapách” a slzách zoufalství, je konečný výsledek naprosto jedinečný, a ještě pořád jsem si nezvykla na to, jakou mi pohled na vyšitá slova do čtvrtky dělá radost. Osobně upřednostňuju bílou nit, trochu silnější, než je ta obyčejná, aby trochu vynikla. Rozhodně za sebe nedoporučuju šít rovnou, ale dopředu si propíchnout cestičku přes slova (vytisklá z počítače), jinak to člověk vzdá po třech prošití - vyzkoušeno. 

Když je tahle niterná práce za mnou, přijde má oblíbená část - vybírání ozdob. Nevím, jak vy, ale já nedokážu připravit fotku a papíry tak, jak je chci mít, a až pak začít zkoušet, co by k tomu sedělo. A to převážně ze strachu, že na něco zapomenu, a to něco bude přesně to, co tomu doteď chybělo. Takže jsem kdysi zavedla novou strategii, a to vybírání ozdob podle fotky, ještě než začnu stříhat do papírů. Na ty dojde řada hned po ozdobách. Musím říct, že na tenhle layout se papíry vybíraly úplně samy.. a hned jsem se do téhle kombinace zamilovala.

Čas na pokládání! Rozvrhnout, rozmyslet, a pak už mě čeká jen samá zábava:

“Tady to vypadá hezky.”

“Hmmm, ale tady taky. Nemám to dvakrát? Ne? Tak to nepoužiju ani jednou.”

“Když to dám sem, tak to nebude vyvážený.”

“Ale bude.”

“To se mi nelíbí. To taky ne. No fuj! Mhhm.. to by šlo!”

Když se ujistím, že je vše tak, jak to chci mít, začnu lepit. Pokud po nalepení zjistím, že takhle se mi to vlastně nelíbí, tak a) zkusím to sundat, zničím i to co sundavám, i vrstvu pod tím, a nebo b) prostě se s tím smířím, a ono mi to nakonec přiroste k srdci (pokud ne, vždycky se layout dá rozebrat a sestavit znovu, no ne?) A samozřejmě, na dovršení layoutu není nic lepšího, než trocha zlatého colour shine od Heidi Swapp. Je to láska! 

Přeji vám všem krásný den, hodně času na tvoření, a dostatek vždy teplého kafe (hádejte, jak je na tom to moje… stačí přidat led, a je to skoro jako bych pít ledové zamýšlela). A pokud byste chtěli nějakou inspiraci, popřípadě mě chtěli upozornit na svoje inspirativní fotky, najděte si mě na instagramu: @thepaperdiaries