Život v design teamu / LUCIE

LUCIE

Popravdě jsem si do teď našeho design teamu moc neužila. Poslední tři roky jsem trávila většinu roku v Indii, kde jsme částečně žili. Před Vánocemi jsme se ale přestěhovali zpět do Olomouce, a tak doufám, že se konečně zapojím víc. S některýma holkama z DT se znám jen virtuálně a to je velká škoda.

Dnes vám tedy alespoň ukážu, kde tvořím a kde vznikají mé stránky. A věřím, že když se já vejdu se svým tvořením do našeho mini dvoupokojového prostoru, tak už každý. Všechno začíná tady, u počítače. To mi zabere vždy nejvíc času. Výběr a třídění fotek. Méně už úpravy. Nejhorší je se rozhodnout, které fotky použít v daném měsíci a které ne (však mi jistě dáte všechny za pravdu).

 

Větší stůl se mi sem bohužel nevejde, mívala jsem 2 stejné spojené a to bylo super, na jednom jsem měla rozložené album, na druhém počítač. Hned po pravé straně a za mnou je postel (teda zatím jen matrace).

 

V druhém pokoji se skrývají všechny mé scrap potřeby. Zatím se mi musí vejít do těchto dvou skříněk. Občas se neudržím a něco přikoupím, ale pak také musím něco jiného prodat, aby se mi to tam pořád vešlo. Jinak tahle místnost slouží jako obývák a herna v jednom a stůl se mi sem už bohužel nevejde.

 

V několika dřevěných krabičkách mám kartičky, samolepky, ozdoby, washi pásky a nějaké fotky, co čekají na své místo v albu.

 

Ve dvou papírových krabicích pak milované dřevěné výseky, nějakou tu abecedu a pár větších samolepek. A ještě papíry, které používám rozstříhané na kartičky a oblíbené velumové papíry.

Na okně mám tiskárnu, od léta novou (Canon MG7751), a jsem s ní spokojená, jen mě vytáčí, že když tisknu fotky s bílým okrajem, tak jedna strana je vždy širší. Jinak obdivuju všechny, co si vyvolávají fotky v labu, já nikdy nejsem schopná jich upravit víc, než na jednu stránku. A i tak často nějakou za pochodu tisknu znovu, když potřebuji jinou velikost.

Na alba už nezbylo v pokojích místo, a tak jsou na chodbě (stejně jsem slyšela, že nižší teplota dělá fotkám dobře). Používám černá látková alba, sice se mi líbí všechny ty barvy, ve kterých se alba dají koupit, ale když jsou takhle vedle sebe, tak je potřebuju mít všechny stejná, haha, asi nějaká deformace. Jo a to album bez čísla, je 2016, na 2017 ještě ani nemám. A třeba to někoho uklidní, ale ani jedno z mých alb není kompletně hotové a z 2015 a 2016 mi chybí dokonce několik měsíců.

 

A takhle on mi pořád se vším pomáhá!

 

LUCIE

Popravdě jsem si do teď našeho design teamu moc neužila. Poslední tři roky jsem trávila většinu roku v Indii, kde jsme částečně žili. Před Vánocemi jsme se ale přestěhovali zpět do Olomouce, a tak doufám, že se konečně zapojím víc. S některýma holkama z DT se znám jen virtuálně a to je velká škoda.

Dnes vám tedy alespoň ukážu, kde tvořím a kde vznikají mé stránky. A věřím, že když se já vejdu se svým tvořením do našeho mini dvoupokojového prostoru, tak už každý. Všechno začíná tady, u počítače. To mi zabere vždy nejvíc času. Výběr a třídění fotek. Méně už úpravy. Nejhorší je se rozhodnout, které fotky použít v daném měsíci a které ne (však mi jistě dáte všechny za pravdu).

 

Větší stůl se mi sem bohužel nevejde, mívala jsem 2 stejné spojené a to bylo super, na jednom jsem měla rozložené album, na druhém počítač. Hned po pravé straně a za mnou je postel (teda zatím jen matrace).

 

V druhém pokoji se skrývají všechny mé scrap potřeby. Zatím se mi musí vejít do těchto dvou skříněk. Občas se neudržím a něco přikoupím, ale pak také musím něco jiného prodat, aby se mi to tam pořád vešlo. Jinak tahle místnost slouží jako obývák a herna v jednom a stůl se mi sem už bohužel nevejde.

 

V několika dřevěných krabičkách mám kartičky, samolepky, ozdoby, washi pásky a nějaké fotky, co čekají na své místo v albu.

 

Ve dvou papírových krabicích pak milované dřevěné výseky, nějakou tu abecedu a pár větších samolepek. A ještě papíry, které používám rozstříhané na kartičky a oblíbené velumové papíry.

Na okně mám tiskárnu, od léta novou (Canon MG7751), a jsem s ní spokojená, jen mě vytáčí, že když tisknu fotky s bílým okrajem, tak jedna strana je vždy širší. Jinak obdivuju všechny, co si vyvolávají fotky v labu, já nikdy nejsem schopná jich upravit víc, než na jednu stránku. A i tak často nějakou za pochodu tisknu znovu, když potřebuji jinou velikost.

Na alba už nezbylo v pokojích místo, a tak jsou na chodbě (stejně jsem slyšela, že nižší teplota dělá fotkám dobře). Používám černá látková alba, sice se mi líbí všechny ty barvy, ve kterých se alba dají koupit, ale když jsou takhle vedle sebe, tak je potřebuju mít všechny stejná, haha, asi nějaká deformace. Jo a to album bez čísla, je 2016, na 2017 ještě ani nemám. A třeba to někoho uklidní, ale ani jedno z mých alb není kompletně hotové a z 2015 a 2016 mi chybí dokonce několik měsíců.

 

A takhle on mi pořád se vším pomáhá!