PROJECT LIFE DAY

Piš, nebo tě sní myš

JANA B.

Dnešní Project Life Day bude o tom, čeho se všichni tak trochu bojíme a čemu se kolikrát zbytečně vyhýbáme - journalingu. Spousta z vás mi nechává velmi milé komentáře o mém písmu (děkuji za ně) a trápí se tím, že takto psát neumí. Dnešním článkem bych ve vás chtěla probudit psacího ducha, dodat sebevědomí a maximálně vás povzbudit k tomu, ať dáte svému písmu šanci.

Na začátek pro vysvětlení -  jsem učitelka. Psaní bylo vždy mojí velkou zálibou, milovala jsem písanky, psaní na tabuli, všechny ty barevné tužky na zápisky a pravítko k podtrhávání. Moje sešity a poznámky z přednášek si všichni půjčovali, neb se to prostě dalo přečíst (i když jsem pod časovým presem psala o poznání hůř). Z čehož vyplývá, že polovinu poznámek z UNI už prostě nemám, nějak se ke mně nevrátily. Asi nějaká daň za čitelné písmo ...

Pro tento článek jsem si dovolila trochu teoretického brouzdání. Co to vlastně psací písmo je?

 

Zdroj: wikipedia

Mně se nejvíc líbí informace, že psací písmo odráží osobnost člověka a jeho psychický stav. Tady bych právě chtěla apelovat na vás. Ve vašem písmu je tolik informací! Jste to vy! A vaším písmem v project life předáváte svým dětem či budoucím generacím mnohem víc, než si dnes myslíte. Kolikrát se mi stane, že se mi písmenka nedaří, tak jak bych chtěla. Ale je to proto, že píšu a nejsem v pohodě. Hlavně u diářových zápisků, kdy pospíchám a každodenní psaní mě spíš unavuje než nějak extra těší. Takže se hoďte do pohody a pište.

Zdroj: wikipedia

Jedna věc je norma, která se během staletí mění a kterou jsme se učili ve škole, druhá věc je najít si vlastní styl, který vám vyhovuje. Je třeba dobré kouknout na různá písma a zkusit některé věci napodobit. A psát a psát a psát! Tréninkem totiž jednotlivé tvary zautomatizujete. Obecně lepší a rychlejší je sklon písma lehce doprava. Akceptovatelný je i kolmý sklon. Písmo se sklonem doleva vás zbytečně zdržuje. Novinkou ve školních lavicích je Comenia Script, ze kterého můžete některé tvary taky převzít. Klasickým normalizovaným písmem dle Václava Pence totiž v dnešní době píše málokdo a je pro ostatní i hůře čitelné.

Já se přistihla, že střídám několik stylů. V PL journalingu píšu hůlkovým písmem. Tím hlavním důvodem je čitelnost, Jamie mé psací písmo prostě nepřelouská.

Journaling na velkých stránkách píšu písmem psacím, a to raději v angličtině. Nevím sama proč, asi jak mám nakoukané různé stránky dalších scrapařek, nějak víc se mi psací písmo na stránky hodí. A zdá se mi, že psací písmo v angličtině taky líp vypadá. Je totiž takové vyváženější, co se jednotlivých písmenek týče. 

 

A takhle vypadá moje psací písmo.

Když se hodně snažím, tak jsem schopná vyprodukovat toto

I tak mi bylo řečeno (mužem), že to nejde přečíst! Takže tady i jeho malá ukázka toho, jak vypadá anglické spojené písmo (a mezi námi děvčaty, nějak extra čitelné to tedy taky není). Nehledě na to, že Jamie obvykle vázaným písmem nepíše.

Takže mi pro vás vytvořil i ukázku, jak píše normálně. Co říkáte, dá se to číst? Abych ale nebyla zaujatá, třeba Jamieho sestra má přímo ukázkové písmo, krásně spojené. To se čte samo. Tudíž a opět, písmo odráží vaši osobnost! I proto je tak cenné! 

 Neméně důležité je i to, čím píšete. 

Pro klasický journaling používám gelové pero od Pilotu (pozor, nikdy nepište tím gumovacím, funguje na principu tepla a hrozí, že vám písmo jednoho dne vlivem tepla prostě zmizí). Dobře se drží v ruce a výborně klouže po papíru. Baví mě taky kvůli tomu, že jenom dokupuji náplně a jsem aspoň trochu ekologická.

Tahle pera od holek jsou výborná, trochu silnější, ale neuvěřitelně snadno se s nimi píše. Ještě se musím poohlídnout po náplních, jedno už dopsalo a nedokážu si představit, že ho jen tak vyhodím.

Na kartičky s potiskem se mi osvědčilo tohle pero, které se nemaže a jde s ním na barevnou kartičku v pohodě psát. Bylo součástí prvního planner kitu a myslím, že holky klidně objednají znovu. Je fakt super, i když se hůř drží.

Pokud chci psát na fotky, používám nesmazatelný marker. Holky je mají snad ve všech možných barvách (jsem konzerva, takže já jedině černou). Nebo si lze pořídit klasický popisovač na CD a DVD.

A teď něco pro psací fajnšmekry - kaligrafické pero. To už chce trochu cviku a tréninku, ale píše se s ním královsky. Aby ne, když je až z Japonska!

A nakonec trochu zábavy. Kolem nás je spousta inspirace - využijte toho a buďte kreativní. Neboť s písmenky si opravdu můžete vyhrát. Já si nedávno pořídila tuto knížku. Původně čistě pro Ami, ale užíváme si ji obě. Ona se sice písmenka teprve učí, ale jsem si jistá, že tato kniha bude takovým pokladem naší knihovny, ke které se budeme rádi vracet.

No a tak jsem si mezi procházkou, obědem a svačinou tak trošku hrála. V diáři. V PL totiž psané nadpisy moc ráda nemám. 

Co říct závěrem? Pište, pište, pište! Předáváte tím tolik ze sebe! Psací písmo mělo, má a v budoucnu bude mít ještě větší hodnotu. Trénujte, co vám nejde a zkuste si taky hrát. Vždyť není v dnešní počítačové době lepšího než si něco hezky ručně napsat. Psaní zdar!

Piš, nebo tě sní myš

JANA B.

Dnešní Project Life Day bude o tom, čeho se všichni tak trochu bojíme a čemu se kolikrát zbytečně vyhýbáme - journalingu. Spousta z vás mi nechává velmi milé komentáře o mém písmu (děkuji za ně) a trápí se tím, že takto psát neumí. Dnešním článkem bych ve vás chtěla probudit psacího ducha, dodat sebevědomí a maximálně vás povzbudit k tomu, ať dáte svému písmu šanci.

Na začátek pro vysvětlení -  jsem učitelka. Psaní bylo vždy mojí velkou zálibou, milovala jsem písanky, psaní na tabuli, všechny ty barevné tužky na zápisky a pravítko k podtrhávání. Moje sešity a poznámky z přednášek si všichni půjčovali, neb se to prostě dalo přečíst (i když jsem pod časovým presem psala o poznání hůř). Z čehož vyplývá, že polovinu poznámek z UNI už prostě nemám, nějak se ke mně nevrátily. Asi nějaká daň za čitelné písmo ...

Pro tento článek jsem si dovolila trochu teoretického brouzdání. Co to vlastně psací písmo je?

 

Zdroj: wikipedia

Mně se nejvíc líbí informace, že psací písmo odráží osobnost člověka a jeho psychický stav. Tady bych právě chtěla apelovat na vás. Ve vašem písmu je tolik informací! Jste to vy! A vaším písmem v project life předáváte svým dětem či budoucím generacím mnohem víc, než si dnes myslíte. Kolikrát se mi stane, že se mi písmenka nedaří, tak jak bych chtěla. Ale je to proto, že píšu a nejsem v pohodě. Hlavně u diářových zápisků, kdy pospíchám a každodenní psaní mě spíš unavuje než nějak extra těší. Takže se hoďte do pohody a pište.

Zdroj: wikipedia

Jedna věc je norma, která se během staletí mění a kterou jsme se učili ve škole, druhá věc je najít si vlastní styl, který vám vyhovuje. Je třeba dobré kouknout na různá písma a zkusit některé věci napodobit. A psát a psát a psát! Tréninkem totiž jednotlivé tvary zautomatizujete. Obecně lepší a rychlejší je sklon písma lehce doprava. Akceptovatelný je i kolmý sklon. Písmo se sklonem doleva vás zbytečně zdržuje. Novinkou ve školních lavicích je Comenia Script, ze kterého můžete některé tvary taky převzít. Klasickým normalizovaným písmem dle Václava Pence totiž v dnešní době píše málokdo a je pro ostatní i hůře čitelné.

Já se přistihla, že střídám několik stylů. V PL journalingu píšu hůlkovým písmem. Tím hlavním důvodem je čitelnost, Jamie mé psací písmo prostě nepřelouská.

Journaling na velkých stránkách píšu písmem psacím, a to raději v angličtině. Nevím sama proč, asi jak mám nakoukané různé stránky dalších scrapařek, nějak víc se mi psací písmo na stránky hodí. A zdá se mi, že psací písmo v angličtině taky líp vypadá. Je totiž takové vyváženější, co se jednotlivých písmenek týče. 

 

A takhle vypadá moje psací písmo.

Když se hodně snažím, tak jsem schopná vyprodukovat toto

I tak mi bylo řečeno (mužem), že to nejde přečíst! Takže tady i jeho malá ukázka toho, jak vypadá anglické spojené písmo (a mezi námi děvčaty, nějak extra čitelné to tedy taky není). Nehledě na to, že Jamie obvykle vázaným písmem nepíše.

Takže mi pro vás vytvořil i ukázku, jak píše normálně. Co říkáte, dá se to číst? Abych ale nebyla zaujatá, třeba Jamieho sestra má přímo ukázkové písmo, krásně spojené. To se čte samo. Tudíž a opět, písmo odráží vaši osobnost! I proto je tak cenné! 

 Neméně důležité je i to, čím píšete. 

Pro klasický journaling používám gelové pero od Pilotu (pozor, nikdy nepište tím gumovacím, funguje na principu tepla a hrozí, že vám písmo jednoho dne vlivem tepla prostě zmizí). Dobře se drží v ruce a výborně klouže po papíru. Baví mě taky kvůli tomu, že jenom dokupuji náplně a jsem aspoň trochu ekologická.

Tahle pera od holek jsou výborná, trochu silnější, ale neuvěřitelně snadno se s nimi píše. Ještě se musím poohlídnout po náplních, jedno už dopsalo a nedokážu si představit, že ho jen tak vyhodím.

Na kartičky s potiskem se mi osvědčilo tohle pero, které se nemaže a jde s ním na barevnou kartičku v pohodě psát. Bylo součástí prvního planner kitu a myslím, že holky klidně objednají znovu. Je fakt super, i když se hůř drží.

Pokud chci psát na fotky, používám nesmazatelný marker. Holky je mají snad ve všech možných barvách (jsem konzerva, takže já jedině černou). Nebo si lze pořídit klasický popisovač na CD a DVD.

A teď něco pro psací fajnšmekry - kaligrafické pero. To už chce trochu cviku a tréninku, ale píše se s ním královsky. Aby ne, když je až z Japonska!

A nakonec trochu zábavy. Kolem nás je spousta inspirace - využijte toho a buďte kreativní. Neboť s písmenky si opravdu můžete vyhrát. Já si nedávno pořídila tuto knížku. Původně čistě pro Ami, ale užíváme si ji obě. Ona se sice písmenka teprve učí, ale jsem si jistá, že tato kniha bude takovým pokladem naší knihovny, ke které se budeme rádi vracet.

No a tak jsem si mezi procházkou, obědem a svačinou tak trošku hrála. V diáři. V PL totiž psané nadpisy moc ráda nemám. 

Co říct závěrem? Pište, pište, pište! Předáváte tím tolik ze sebe! Psací písmo mělo, má a v budoucnu bude mít ještě větší hodnotu. Trénujte, co vám nejde a zkuste si taky hrát. Vždyť není v dnešní počítačové době lepšího než si něco hezky ručně napsat. Psaní zdar!