13. KOMNATA - IVA

Dnes se podíváme na zoubek naší první a poslední zubařce v DT Papero amo. Co nám na sebe IVA prozradila?

Silvie:  Chuchuuu, o tobě ještě beztak nic nevíme. Tak já se ptám, odkud pocházíš, kde jsi vyrůstala, v jakých dalších místech pohybovala a kde žiješ teď a kde to bylo nejlepší? 

Hahaaaa, tak to je opravdu jednoduchá otázka. Jsem typický maloměšťák. Narodila jsme se v Šumperku, kde jsem žila skoro 30 let. Po maturitě jsme sice nastoupila na výšku do Olomouce a tam částečně bydlela 5let. Olomouc je nádherné město a dokázala bych tam žít, ale doma je doma. Výhodou mého zaměstnání je, že ho opravdu můžu dělat kdekoliv, a tak jsem se velmi ráda vrátila zpátky. No a když jsem potkala svého muže, tak jsme si našli domeček našich snů, jen ne bohužel přímo v Šumperku, ale asi 6 kilometrů od něj, v Rapotíně. A kdybyste to náhodou nevěděli, tak kompletní lyžařský tým Ester Ledecké je odsud - viz tento článek. Hihi.

 

Anna:  Já jdu na to hned, nebo pak zapomenu, se znám! Takže Ivi, kde jsi sehnala toho super cool chlapa, co máš doma a jak to máte s tím kitem? 

No, tak toho mýho chlapa jsem poznala v létě 2014 a byl mi vlastně přidělen. Tenkrát jsem chtěla jet na dovolenou a mí kamarádi zrovna řešili bydlení, svatby a děti a já nějak neměla s kým jet. Moje kamarádka, která cvičí jógu, mě tenkrát nalákala na Sicílii. Jela tam na celé léto předcvičovat jógu kiterům, měla zamluvený domeček, naplánovala turnusy a během nich se tam střídali její kamarádi a rodina. No a jeden turnus byl volný, tak mi nabídla, ať jedu taky. A rovnou mi dohodila, že bych tam jela autem s jejím kamarádem. No zpětně si říkám, že jsem byla trochu odvážná, ale hrozně jsem chtěla zkusit ten kite a odpočinout si u moře. Před odjezdem jsme se všichni sešli na kafe, abychom se aspoň poznali, přeskočila jiskra a na dovolenou už jsme jeli jako pár. 

No a kite je super zábava na dovolenou k moři, pokud člověka nebaví válet se celou dobu na pláži. Jen je to trošku komplikovanější najít vhodnou destinaci, kde bude aspoň vetší část dovolené foukat. Jindra jezdí už dlouho a já začala v roce 2014. Bohužel to není úplně jednoduchý na naučení, takže já jsem ještě úplný začátečník. Navíc jsem na tom už 2 roky nestála kvůli dětem, tak uvidíme letos, jestli bude čas a já se na to zase postavím.

 

Kdyby Vás to ještě více zajímalo, mám tu odkaz na naši dovolenou na Sardinii .

Alena:  Já vím taky prd! Takžeee! Koukám, že jsi zubařka! Obdivuji, že jsi to vystudovala. Baví tě ta práce? Vždycky jsi ji chtěla dělat nebo jak jsi přišla na to, že budeš zubař? Měla jsi něco v záloze, kdyby medina nevyšla? Máš nějakou specializaci, které by ses chtěla věnovat více?

Jj, moje práce mě hrozně baví. Je to svým způsobem taky trošku kreativní, baví mě modelovat výplně, brousit a tak. Popravdě jsem do třeťáku vůbec netušila, co budu dělat a na jakou školu půjdu. Tenkrát jsme cvičila aerobik a jezdila jsem i na různé závody a soutěže a děsně mě to bavilo, Takže jsem koketovala s myšlenkou, že bych šla studovat sportovku. Když přišlo na lámání chleba a nastal čas na odesílání přihlášek na vysokou, tak jsme si sedli s našima a ptali se mě, co bych chtěla dělat. No a se sportem jsem u nich moc nepochodila, že bych vlastně s tím oborem nic neuměla a neměla bych uplatnění, popřípadě kdybych měla úraz, tak to ani nemusím dostudovat. Tak jsme hledali další obory, který by mě mohly bavit. Ve škole mi šla matika a bavila mě chemie a biologie (anatomie). Tak jsem si poslala přihlášku na aplikovanou chemii a optiku-optometrii (touto otázkou ses trefila) a díky dobrým známkám jsem věděla, že mě vezmou bez přijímaček. No a zuby byly taková zkouška, jestli to vyjde. Klasickou medinu jsme studovat nechtěla. No a ono to vyšlo a školu jsem taky zdárně dodělala. Dělám klasickýho „rodinnýho“ zubaře a to mě asi baví nejvíc. Nějakou specializaci si zatím neplánuju dodělávat.

 

Lucie: Ivi, obdivuju všechny tvé sportovní a cestovatelské fotky na FB. Jakým sportům se věnuješ? 

Jejda, ty fotky klamou. Momentálně žádným. Holky jsou ještě malý a nechci od nich odpoledne odbíhat, protože už s nima nebývám dopoledne, když chodím do práce. I když vlastně chodím na plavání s dětmi :-D Dřív jsem právě dělala ten aerobik, pak jógu, jednu dobu chodila na kruhový tréninky, začínám s kitem díky chlapovi, zkoušela jsme i wake, běžky, lyže, kolečkové brusle….prostě normálka.

 

Adéla: Tak já se zeptám na cestování. :) Je nějaké místo, které tě uchvátilo natolik, že bys tam chtěla žít?

Já zase tak zcestovalá nejsem. A ve většině jsem navštívila takový klasický dovolenkový destinace. Slovensko, Rakousko, Francie, Sardínie, Sicílie, Chorvatsko a Egypt. Drtivá většina byla právě kvůli kitu. Takže my na těch místech zas tak nepoznáváme okolí. No ideální místo by bylo někde v teple u moře, kde fouká.

 

Jana S.:  Ivi, přijdeš mi jako žena, která stíhá nekonečně mnoho, proto se odvážím zeptat - stíháš při svém vytížení i číst? Pokud ano, co čteš? A jestli ne, tak k čemu se chceš vrátit, až budeš moct? :)

Jani, čtení mám ráda, ale je pravda, že na to teď nebyl moc čas. I když teď jak se měnil čas, tak je ještě světlo, když chodím uspávat holky, tak si na knížku chvilinku najdu. Miluju severské detektivky a krimi, co teď frčí. Zrovna mám v ložnici na poličce rozečtenou jednu: Muž, který hledal svůj stín, což je volné pokračování série Milénium od Stiega Larssona. Charismatický Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová. Mám ráda manžele Ahndorilovi, píšící pod pseudonymem Lars Kepler, příběhy o Harry Holeovi od Jo Nesbø, nebo duo Roslund&Hellström .Ještě mám rozečtenou knížku od Lauren Graham: Rychleji mluvit nedokážu, kterou mi donesl Ježíšek pod stromeček spolu i s jejím druhým počinem Jednoho dne možná. A Harry Potter taky nesmí chybět, když tenkrát vyšel první díl, tak mně bylo stejně jako Harrymu, takže jsem s ním vyrostla. Byl to fenomén a četla jsem ho několikrát. Obecně mám spíš raději oddychovou literaturu.

Jana B.:  Jestli dobře počítám, tak z úvodního medailonku jsem se dočetla, že jsou holky docela kousek od sebe. Jak zvládáš? A k tomu ještě scrap? Jak vypadá takový tvůj klasika den? A jak by vypadal ten ideální? A ještě nám řekni, kolik albumů už máš? Z tvých postů ta produktivita jen čiší!! 

Jani, jo holky jsou 15 měsíců od sebe. A samozřejmě to NEBYL záměr a zpočátku jsem byla hodně otřesená a šokovaná. Měla jsem hrůzu, jak to všechno zvládnu skloubit s prací. Naštěstí jsem měla velkou podporu v manželovi a svých rodičích a po prvotním šoku jsem byla ráda. Hledala jsem v tom jen to pozitivní a teď bych neměnila. Holky už si relativně “vyhrajou” a věřím, že si budou hodně blízké. Navíc jsem měla opravdu velké štěstí a děti jsou úžasný a hodný. No a největší díky patří mamce, která mi hodně pomáhá a hlídá mi holčičky, když jsem v práci. 

Náš den začíná v 6 hodin, kdy vstaneme, nasnídáme se, oblíkneme a jedeme k našim. Tam ještě Míšu nakojím a jdu do práce. Tam jsem většinou tak do 12. Pak se najím, pobalím holky do kočárku a jedeme doprovodit mamku do práce. Holky si dají poobědový šlofíček, já nakoupím, vyzvedneme mého taťku a jedeme zpátky k našim. Holky se nasvačí, pohrajeme si a tak kolem 5 jezdíme domů. Manžel dorazí z práce, pohraje si s nima, večeře, koupání a uspávání. Během toho projedu facebook, instagram a pokud neusnu, tak si jdu večer lepit. A ideální den by byl asi někde v létě u moře, holčičky by se koupaly v moři, foukalo by, takže by manžel mohl jezdit, já fotit a večer to zpracovala do TN. Jo a samozřejmě all inclusive, abych nemusela vařit.

Albumů moc nemám. Klasický PL jsem začala v srpnu 2015, protože jsem otěhotněla, tak byla aspoň taková příležitost, jak začít. Dřív to byla taková divočina nebo album z dovolené. Nějak nebylo moc fotek.

 

A nějaké stránky z nich. Některé jsou pro pobavení. Moje začátky a dokonce jsem zkoušela i mixed media :-D

 

Annie:  Ivi, jak to máš s tvořením? Kdy, kde a leží ti stránka stole týden, nebo to máš šup šup? A bez jakých 5 produktů bys se ve scrapování neobešla? 

Mám svůj pracovní koutek na naší “mansardě”. Vznikl teprve nedávno,protože dřív jsem ho měla v pokojíčku. Většinou tvořím večer, až děti spí. Teda pokud neusnu s nima. Já jsem asi takovej rychloscrapař. Většinou mám za večer hotovou stránku do PL a pokud mi leží stránka na stole, tak jenom proto,že mě Míša odvolala na noční kojení a já se už zpátky nedostanu. Malá je trošku náročnější na usínání, než byla Barča. 

Mezi nejoblíbenější produkty jsou 12x12 bílé papíry, lepidlo, nůžky, barevné papíry a kity od holek.Víc člověk nepotřebuje.

 

Lea: A já bych, Ivi, ráda věděla, co ty a vaření? Vaříš ráda nebo naopak vůbec a přenecháváš tuto disciplínu manželovi? Jaké jídlo máš nejraději a co bys vůbec nesnědla? A co pečení? Musíte mít každý víkend upečenou nějakou dobrotku? Tady máš nějaké své favority? (pozn. Lea byla toho času na obědě:))

Leuš, přiznám se, že teď už je to spíš taková povinnost. Když jsme byli jenom 2, tak to byla radost a pokaždé byla na oběd polívka, druhý a ještě buchta. Teď už to nestíhám a i když sladký miluji, tak buchtu o víkendu máme jen občas. Ono je to tím, že musím vařit tak, aby to mohla jíst ta starší a pak jeste zvlášť to mixovaný pro malou. Ale hodně jsem si to ulehčila pomalým hrncem. Tam v pátek večer nahážu maso a zeleninu a přes noc to samo uvaří vývar. Já jen dodělám zavářku, oberu maso a nakrájím mrkev. Takže za mě super. Já jsem vděčný strávník, sním vše. A nejlepší je, když to uvaří někdo jinej. 

Já mám ráda skoro vše a nemám problém skoro s ničím (pohanka, květákový nákyp, žemlovka, koprovka, to všechno sním). Co bych ale odmítla, tak chleba se sádlem. Manžel vařit umí, celkem ho to baví a pokud má čas a není v práci, tak mi rád pomůže a uvaří nám.

 

Jana V.: Už tu skoro vše padlo, tak za mě takový výzvědný mišmaš:-) Nejoblíbenější (dále jen NO) PA produkt? NO abeceda? NO zahraniční scrapařka? Tvoje NO stránka? NO barva? NO roční období? NO dárek co jsi kdy dostala? NO rituál? Já radši skončím, ať se neupíšeš :-)

Nejoblíbenější PA produkt? Když bych měla opravdu říct jen jeden, tak miluji razítka. Nejlepší byla abeceda s českou diakritikou. Pak razítka se zvířátkama byla úžasná. Jen bohužel nějak málo razítkuju. No a kdybych mohla kit, tak asi letošní lednový Page kit, škoda jen, že tady nemáme teplo celoročně. 

Abeceda? Já asi nejvíc a nejraději používám černou, ke všemu se hodí. Ale super byly obě abecedy z prosince TADY TA a TAHLE. 

No a zahraniční scrapařka….to je jednoduchý….Steffi Reid. Miluju ty její minialba. A celkem mi připomíná alba naší Janičky B., taky taková nápaditá, plno interaktivních kapsiček. 

Stránka asi momentálně tato:

 

Nejoblíbenější barvy jsou asi růžová, mint, meruňková. Roční období? Tak nej je asi léto, protože ho mám spojený s dovolenou a mořem. Ale miluju i jaro, začíná být teplo, sluníčko, všude něco kvete. Léto ve městě taková hitparáda není. Ale pokud je krásný podzim a zima se sněhem, mrazem a sluníčkem (taková ta kanadská, jak jí říkáme a už dlouho u nás nebyla), tak mám ráda všechny. Nejlepší dárek je vždycky poukázka do PA :-D. A hlavně moje rodina.

 

Pavlína: Všechno už víme, tak přišel čas ukázat ponožky. Doufám, že jsi majitelkou nějakého výstředního kousku. Jsi? Ukaž :) 

 

No ani moc neee. Mojí největší výstředností jsou vánoční ponožky.
 

Dnes se podíváme na zoubek naší první a poslední zubařce v DT Papero amo. Co nám na sebe IVA prozradila?

Silvie:  Chuchuuu, o tobě ještě beztak nic nevíme. Tak já se ptám, odkud pocházíš, kde jsi vyrůstala, v jakých dalších místech pohybovala a kde žiješ teď a kde to bylo nejlepší? 

Hahaaaa, tak to je opravdu jednoduchá otázka. Jsem typický maloměšťák. Narodila jsme se v Šumperku, kde jsem žila skoro 30 let. Po maturitě jsme sice nastoupila na výšku do Olomouce a tam částečně bydlela 5let. Olomouc je nádherné město a dokázala bych tam žít, ale doma je doma. Výhodou mého zaměstnání je, že ho opravdu můžu dělat kdekoliv, a tak jsem se velmi ráda vrátila zpátky. No a když jsem potkala svého muže, tak jsme si našli domeček našich snů, jen ne bohužel přímo v Šumperku, ale asi 6 kilometrů od něj, v Rapotíně. A kdybyste to náhodou nevěděli, tak kompletní lyžařský tým Ester Ledecké je odsud - viz tento článek. Hihi.

 

Anna:  Já jdu na to hned, nebo pak zapomenu, se znám! Takže Ivi, kde jsi sehnala toho super cool chlapa, co máš doma a jak to máte s tím kitem? 

No, tak toho mýho chlapa jsem poznala v létě 2014 a byl mi vlastně přidělen. Tenkrát jsem chtěla jet na dovolenou a mí kamarádi zrovna řešili bydlení, svatby a děti a já nějak neměla s kým jet. Moje kamarádka, která cvičí jógu, mě tenkrát nalákala na Sicílii. Jela tam na celé léto předcvičovat jógu kiterům, měla zamluvený domeček, naplánovala turnusy a během nich se tam střídali její kamarádi a rodina. No a jeden turnus byl volný, tak mi nabídla, ať jedu taky. A rovnou mi dohodila, že bych tam jela autem s jejím kamarádem. No zpětně si říkám, že jsem byla trochu odvážná, ale hrozně jsem chtěla zkusit ten kite a odpočinout si u moře. Před odjezdem jsme se všichni sešli na kafe, abychom se aspoň poznali, přeskočila jiskra a na dovolenou už jsme jeli jako pár. 

No a kite je super zábava na dovolenou k moři, pokud člověka nebaví válet se celou dobu na pláži. Jen je to trošku komplikovanější najít vhodnou destinaci, kde bude aspoň vetší část dovolené foukat. Jindra jezdí už dlouho a já začala v roce 2014. Bohužel to není úplně jednoduchý na naučení, takže já jsem ještě úplný začátečník. Navíc jsem na tom už 2 roky nestála kvůli dětem, tak uvidíme letos, jestli bude čas a já se na to zase postavím.

 

Kdyby Vás to ještě více zajímalo, mám tu odkaz na naši dovolenou na Sardinii .

Alena:  Já vím taky prd! Takžeee! Koukám, že jsi zubařka! Obdivuji, že jsi to vystudovala. Baví tě ta práce? Vždycky jsi ji chtěla dělat nebo jak jsi přišla na to, že budeš zubař? Měla jsi něco v záloze, kdyby medina nevyšla? Máš nějakou specializaci, které by ses chtěla věnovat více?

Jj, moje práce mě hrozně baví. Je to svým způsobem taky trošku kreativní, baví mě modelovat výplně, brousit a tak. Popravdě jsem do třeťáku vůbec netušila, co budu dělat a na jakou školu půjdu. Tenkrát jsme cvičila aerobik a jezdila jsem i na různé závody a soutěže a děsně mě to bavilo, Takže jsem koketovala s myšlenkou, že bych šla studovat sportovku. Když přišlo na lámání chleba a nastal čas na odesílání přihlášek na vysokou, tak jsme si sedli s našima a ptali se mě, co bych chtěla dělat. No a se sportem jsem u nich moc nepochodila, že bych vlastně s tím oborem nic neuměla a neměla bych uplatnění, popřípadě kdybych měla úraz, tak to ani nemusím dostudovat. Tak jsme hledali další obory, který by mě mohly bavit. Ve škole mi šla matika a bavila mě chemie a biologie (anatomie). Tak jsem si poslala přihlášku na aplikovanou chemii a optiku-optometrii (touto otázkou ses trefila) a díky dobrým známkám jsem věděla, že mě vezmou bez přijímaček. No a zuby byly taková zkouška, jestli to vyjde. Klasickou medinu jsme studovat nechtěla. No a ono to vyšlo a školu jsem taky zdárně dodělala. Dělám klasickýho „rodinnýho“ zubaře a to mě asi baví nejvíc. Nějakou specializaci si zatím neplánuju dodělávat.

 

Lucie: Ivi, obdivuju všechny tvé sportovní a cestovatelské fotky na FB. Jakým sportům se věnuješ? 

Jejda, ty fotky klamou. Momentálně žádným. Holky jsou ještě malý a nechci od nich odpoledne odbíhat, protože už s nima nebývám dopoledne, když chodím do práce. I když vlastně chodím na plavání s dětmi :-D Dřív jsem právě dělala ten aerobik, pak jógu, jednu dobu chodila na kruhový tréninky, začínám s kitem díky chlapovi, zkoušela jsme i wake, běžky, lyže, kolečkové brusle….prostě normálka.

 

Adéla: Tak já se zeptám na cestování. :) Je nějaké místo, které tě uchvátilo natolik, že bys tam chtěla žít?

Já zase tak zcestovalá nejsem. A ve většině jsem navštívila takový klasický dovolenkový destinace. Slovensko, Rakousko, Francie, Sardínie, Sicílie, Chorvatsko a Egypt. Drtivá většina byla právě kvůli kitu. Takže my na těch místech zas tak nepoznáváme okolí. No ideální místo by bylo někde v teple u moře, kde fouká.

 

Jana S.:  Ivi, přijdeš mi jako žena, která stíhá nekonečně mnoho, proto se odvážím zeptat - stíháš při svém vytížení i číst? Pokud ano, co čteš? A jestli ne, tak k čemu se chceš vrátit, až budeš moct? :)

Jani, čtení mám ráda, ale je pravda, že na to teď nebyl moc čas. I když teď jak se měnil čas, tak je ještě světlo, když chodím uspávat holky, tak si na knížku chvilinku najdu. Miluju severské detektivky a krimi, co teď frčí. Zrovna mám v ložnici na poličce rozečtenou jednu: Muž, který hledal svůj stín, což je volné pokračování série Milénium od Stiega Larssona. Charismatický Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová. Mám ráda manžele Ahndorilovi, píšící pod pseudonymem Lars Kepler, příběhy o Harry Holeovi od Jo Nesbø, nebo duo Roslund&Hellström .Ještě mám rozečtenou knížku od Lauren Graham: Rychleji mluvit nedokážu, kterou mi donesl Ježíšek pod stromeček spolu i s jejím druhým počinem Jednoho dne možná. A Harry Potter taky nesmí chybět, když tenkrát vyšel první díl, tak mně bylo stejně jako Harrymu, takže jsem s ním vyrostla. Byl to fenomén a četla jsem ho několikrát. Obecně mám spíš raději oddychovou literaturu.

Jana B.:  Jestli dobře počítám, tak z úvodního medailonku jsem se dočetla, že jsou holky docela kousek od sebe. Jak zvládáš? A k tomu ještě scrap? Jak vypadá takový tvůj klasika den? A jak by vypadal ten ideální? A ještě nám řekni, kolik albumů už máš? Z tvých postů ta produktivita jen čiší!! 

Jani, jo holky jsou 15 měsíců od sebe. A samozřejmě to NEBYL záměr a zpočátku jsem byla hodně otřesená a šokovaná. Měla jsem hrůzu, jak to všechno zvládnu skloubit s prací. Naštěstí jsem měla velkou podporu v manželovi a svých rodičích a po prvotním šoku jsem byla ráda. Hledala jsem v tom jen to pozitivní a teď bych neměnila. Holky už si relativně “vyhrajou” a věřím, že si budou hodně blízké. Navíc jsem měla opravdu velké štěstí a děti jsou úžasný a hodný. No a největší díky patří mamce, která mi hodně pomáhá a hlídá mi holčičky, když jsem v práci. 

Náš den začíná v 6 hodin, kdy vstaneme, nasnídáme se, oblíkneme a jedeme k našim. Tam ještě Míšu nakojím a jdu do práce. Tam jsem většinou tak do 12. Pak se najím, pobalím holky do kočárku a jedeme doprovodit mamku do práce. Holky si dají poobědový šlofíček, já nakoupím, vyzvedneme mého taťku a jedeme zpátky k našim. Holky se nasvačí, pohrajeme si a tak kolem 5 jezdíme domů. Manžel dorazí z práce, pohraje si s nima, večeře, koupání a uspávání. Během toho projedu facebook, instagram a pokud neusnu, tak si jdu večer lepit. A ideální den by byl asi někde v létě u moře, holčičky by se koupaly v moři, foukalo by, takže by manžel mohl jezdit, já fotit a večer to zpracovala do TN. Jo a samozřejmě all inclusive, abych nemusela vařit.

Albumů moc nemám. Klasický PL jsem začala v srpnu 2015, protože jsem otěhotněla, tak byla aspoň taková příležitost, jak začít. Dřív to byla taková divočina nebo album z dovolené. Nějak nebylo moc fotek.

 

A nějaké stránky z nich. Některé jsou pro pobavení. Moje začátky a dokonce jsem zkoušela i mixed media :-D

 

Annie:  Ivi, jak to máš s tvořením? Kdy, kde a leží ti stránka stole týden, nebo to máš šup šup? A bez jakých 5 produktů bys se ve scrapování neobešla? 

Mám svůj pracovní koutek na naší “mansardě”. Vznikl teprve nedávno,protože dřív jsem ho měla v pokojíčku. Většinou tvořím večer, až děti spí. Teda pokud neusnu s nima. Já jsem asi takovej rychloscrapař. Většinou mám za večer hotovou stránku do PL a pokud mi leží stránka na stole, tak jenom proto,že mě Míša odvolala na noční kojení a já se už zpátky nedostanu. Malá je trošku náročnější na usínání, než byla Barča. 

Mezi nejoblíbenější produkty jsou 12x12 bílé papíry, lepidlo, nůžky, barevné papíry a kity od holek.Víc člověk nepotřebuje.

 

Lea: A já bych, Ivi, ráda věděla, co ty a vaření? Vaříš ráda nebo naopak vůbec a přenecháváš tuto disciplínu manželovi? Jaké jídlo máš nejraději a co bys vůbec nesnědla? A co pečení? Musíte mít každý víkend upečenou nějakou dobrotku? Tady máš nějaké své favority? (pozn. Lea byla toho času na obědě:))

Leuš, přiznám se, že teď už je to spíš taková povinnost. Když jsme byli jenom 2, tak to byla radost a pokaždé byla na oběd polívka, druhý a ještě buchta. Teď už to nestíhám a i když sladký miluji, tak buchtu o víkendu máme jen občas. Ono je to tím, že musím vařit tak, aby to mohla jíst ta starší a pak jeste zvlášť to mixovaný pro malou. Ale hodně jsem si to ulehčila pomalým hrncem. Tam v pátek večer nahážu maso a zeleninu a přes noc to samo uvaří vývar. Já jen dodělám zavářku, oberu maso a nakrájím mrkev. Takže za mě super. Já jsem vděčný strávník, sním vše. A nejlepší je, když to uvaří někdo jinej. 

Já mám ráda skoro vše a nemám problém skoro s ničím (pohanka, květákový nákyp, žemlovka, koprovka, to všechno sním). Co bych ale odmítla, tak chleba se sádlem. Manžel vařit umí, celkem ho to baví a pokud má čas a není v práci, tak mi rád pomůže a uvaří nám.

 

Jana V.: Už tu skoro vše padlo, tak za mě takový výzvědný mišmaš:-) Nejoblíbenější (dále jen NO) PA produkt? NO abeceda? NO zahraniční scrapařka? Tvoje NO stránka? NO barva? NO roční období? NO dárek co jsi kdy dostala? NO rituál? Já radši skončím, ať se neupíšeš :-)

Nejoblíbenější PA produkt? Když bych měla opravdu říct jen jeden, tak miluji razítka. Nejlepší byla abeceda s českou diakritikou. Pak razítka se zvířátkama byla úžasná. Jen bohužel nějak málo razítkuju. No a kdybych mohla kit, tak asi letošní lednový Page kit, škoda jen, že tady nemáme teplo celoročně. 

Abeceda? Já asi nejvíc a nejraději používám černou, ke všemu se hodí. Ale super byly obě abecedy z prosince TADY TA a TAHLE. 

No a zahraniční scrapařka….to je jednoduchý….Steffi Reid. Miluju ty její minialba. A celkem mi připomíná alba naší Janičky B., taky taková nápaditá, plno interaktivních kapsiček. 

Stránka asi momentálně tato:

 

Nejoblíbenější barvy jsou asi růžová, mint, meruňková. Roční období? Tak nej je asi léto, protože ho mám spojený s dovolenou a mořem. Ale miluju i jaro, začíná být teplo, sluníčko, všude něco kvete. Léto ve městě taková hitparáda není. Ale pokud je krásný podzim a zima se sněhem, mrazem a sluníčkem (taková ta kanadská, jak jí říkáme a už dlouho u nás nebyla), tak mám ráda všechny. Nejlepší dárek je vždycky poukázka do PA :-D. A hlavně moje rodina.

 

Pavlína: Všechno už víme, tak přišel čas ukázat ponožky. Doufám, že jsi majitelkou nějakého výstředního kousku. Jsi? Ukaž :) 

 

No ani moc neee. Mojí největší výstředností jsou vánoční ponožky.