ORGANIZACE PRACOVNY

ALONA

To jsou věci a samé předměty...

Na mé nejoblíbenější téma – organizace zásob na tvoření – se dá psát do nekonečna. Alespoň teda v mém případě – jednou z obrovských radostí scrapbookingu je organizace zásob, reorganizace a znovu reorganizace. Momentálně jsem ve stavu reorganizace, protože konečně došla řada na rekonstrukci pracovny, která se mění ze scrapbookového chaosu na pracovnu skutečnou (teda záměr je takový).

Momentálně pracovna vypadá takto:

Natřít to načerno vyžadovalo odvahu, ale nakonec je rozhodnuto a vykonáno. Uff. Teď už zbývá jenom dodělat ten zbytek. Po černém malování bude ostatní hračka.

Všechno, co se před tím v pracovně válelo různě na stole, pod stolem, na poličkách, padalo z poliček na hlavu apod. se muselo uklidit do jednoho rohu. A přesněji do šatní skříně. Teď téměř celá moje říše divů se skrývá za dvěma nenápadnými dvířky.

Co říkáte této říši divů? Moje první slovo, když jsem tam poskládala vše, co předtím bylo nenápadně skryto v různých skřínkách, krabicích a schováno kamkoliv se vešlo, bylo ve slovenštině (?):

„fíha!“

To jsou věci a samé předměty... Vypadají docela nevinně, dokud se nenaskládají na jednu hromádku.

Pojďte se na podívat zblízka na zásoby těžké závislačky :).

Začnu policemi. Na dolní zleva mám neutrální papíry a akvarelové čtvrtky velikosti A4 nebo americký formát Letter (8,5“x11“). Obojí se vejde do klasického pořadače. Já používám kovový z IKEI – je odolný, nemá zaoblené rohy a papíry se v něm nekroutí. Navíc funguje jako zarážka a dělítko police – nikam se nehne.

Vedle jsou šestkové papíry v krabici Kuggis (zase IKEA) – pasují tam výborně.

Vedle mám uspořádané ústřižky ve větší krabici Kuggis. Vejdou se do ní třicítkové papíry (ty větší zbytky). Uvnitř mám menší krabici Kuggis, do které hážu menší zbytečky a za víčkem se schovávají šmíráky z tiskárny, které se hodí při razítkování nebo malování.

A že se v té krabici jednoduše hledá. Od té doby, co mám tuhle krabici, zbytky se mnohem lépe zpracovávají. Vedle mám ještě černou dřevěnou šuplíkovou skřínku, ve které mám zatím inkousty, dokud nevymyslím něco lepšího a znovu vše nereorganizují.

Horní polici mám mělčí (45 cm v 60 cm hluboké skříni). Na uskladnění papíru je hloubka dostačující a police je taky přehlednější.

Vlevo na polici mám papíry. Je toho hodně, ale zatím to neumím zredukovat. A těžko se tomu věří, ale pořád mám přehled o tom, co tam mám (alespoň si to myslím :) Mám tam několik oblíbených sad, pár „nezdekitovaných“ kitů, zbytky z kitů, jednobarevné papíry, a pár sad v barvách duhy pro tvoření s dětmi.

Vpravo jsou rozdělané projekty (alba pro babičky nebo starší stránky, čekající, až se k nim dostanu při zpětném (roky zpátky) PLkování).

Mám zde taky kapsy na PL a stránky ve velké plastové obálce. Ráda při organizaci zásob používám barevné kódování. Zde jsem každý typ kapsy označila barvou na přehledu na čelní straně a uvnitř jsou kapsy rozdělené stejnobarevnými kartóny. Hledání potřebné kapsy je pak rychlé a pohodlné.

Dřevěné a velké ozdoby mám v průhledné krabici, aby byl vidět obsah, aniž se krabice otevře.

A nejlepší se skrývá ve spodní části skříně. Horní šuplík (nebo spíše výsuvný tác) je pro aktuální album, které tvořím. Nemusím ho tahat ke stolu, hledat pro něj místo, pak vracet na polici. Je pořád otevřené a na prolistování stačí vytáhnout šuplík.

Další je šuplík hanby (původně PL). Zde jsem udělala základ pro PL z 1/3 sad od Becky Higgins, které skladuji v krabici Tjena (zase IKEA). Oboustranné kartičky jsem roztřídila dle barev podle jedné strany (musí se holt vybrat oblíbená) a při prohlížení teď kartičky neotáčím – výrazně to zjednodušuje proces hledání té správné. Moc hezky se mi s tímto systémem tvořilo – hledání kartiček a dolaďování je velice rychle a snadné.

Až do letošního roku bylo množství celkem pod kontrolou. Letos jsem se ale skoro nedostala k PL a zásoba se mezitím rozrostla o další krabici... Tenhle skluz a množství kartiček trochu hraničí se zoufalstvím, ale naděje mě zatím neopustila :) Jsem zvědavá, jak tyto krabice budou vypadat, až se propracuji z ledna 2016 ke konci roku...

Popisovače, pastelky a drobné věci jsou jinak všechny v krabicích nebo kelímcích, aby se daly jednoduše vytáhnout a zase vrátit zpět. Vím o sobě, že špatně přístupné věci nerada používám, proto se snažím, aby vše bylo uskladněno maximálně přehledně a dostupně.

Vedle mám písmenka zase v krabici Kuggis. Vejdou se tam na délku a dobře se v tom listuje.

Další šuplík je razítkovací. Dřevěná razítka uspořádaná nemám vůbec. Nevím si s nimi rady, a tak tady leží pohromadě a nepřehledně v krabici. Vedle jsou akrylové bločky a příslušenství. Větší silikonová a cling razítka mám uspořádané tradičně v plastových kapsách od Avery Elle.

Menší razítka mám v kapsách na doklady, které se dají sehnat v papírnictví. A taky se perfektně vejdou do malé Ikejácké krabičky Tjena.

Poslední šuplík je můj nejoblíbenější a je věnovaný „mokrým“ technikám. Věci se tu těsní ve dvou vrstvách. Ráda bych měla vystavené jenom barvy, ale k technikám patří i spousta „nudných věcí“ jako hadry, ubrousky, rukavice apod. Takže to musím vrstvit.

A takhle vypadá spodní vrstva. Ta nejkrásnější. Zase vše mám v krabičkách, aby se věci daly jednoduše vytáhnout na stůl a pak uklidit zpátky. Barvy mám v malých krabicích Variera. Všechny jsou na víčku ovzorkovány. Takže jakmile odkryjí spodní vrstvu, mám okamžitý přehled všech barev a hledání je pak hračka. A kromě toho, že takový vzorkovník je praktický, vypadá prostě úžasně.

Děkují za návštěvu mé skříně :) Ráda jsem Vás obsahem prováděla. Snad v tom najdete pár užitečných tipů na organizaci zásob. A i kdyby ne, tak doufám, že Vás to bavilo stejně jako mě. Prozraďte mi, v čem (skříně, police, krabice) měříte svou závislost?

ALONA

To jsou věci a samé předměty...

Na mé nejoblíbenější téma – organizace zásob na tvoření – se dá psát do nekonečna. Alespoň teda v mém případě – jednou z obrovských radostí scrapbookingu je organizace zásob, reorganizace a znovu reorganizace. Momentálně jsem ve stavu reorganizace, protože konečně došla řada na rekonstrukci pracovny, která se mění ze scrapbookového chaosu na pracovnu skutečnou (teda záměr je takový).

Momentálně pracovna vypadá takto:

Natřít to načerno vyžadovalo odvahu, ale nakonec je rozhodnuto a vykonáno. Uff. Teď už zbývá jenom dodělat ten zbytek. Po černém malování bude ostatní hračka.

Všechno, co se před tím v pracovně válelo různě na stole, pod stolem, na poličkách, padalo z poliček na hlavu apod. se muselo uklidit do jednoho rohu. A přesněji do šatní skříně. Teď téměř celá moje říše divů se skrývá za dvěma nenápadnými dvířky.

Co říkáte této říši divů? Moje první slovo, když jsem tam poskládala vše, co předtím bylo nenápadně skryto v různých skřínkách, krabicích a schováno kamkoliv se vešlo, bylo ve slovenštině (?):

„fíha!“

To jsou věci a samé předměty... Vypadají docela nevinně, dokud se nenaskládají na jednu hromádku.

Pojďte se na podívat zblízka na zásoby těžké závislačky :).

Začnu policemi. Na dolní zleva mám neutrální papíry a akvarelové čtvrtky velikosti A4 nebo americký formát Letter (8,5“x11“). Obojí se vejde do klasického pořadače. Já používám kovový z IKEI – je odolný, nemá zaoblené rohy a papíry se v něm nekroutí. Navíc funguje jako zarážka a dělítko police – nikam se nehne.

Vedle jsou šestkové papíry v krabici Kuggis (zase IKEA) – pasují tam výborně.

Vedle mám uspořádané ústřižky ve větší krabici Kuggis. Vejdou se do ní třicítkové papíry (ty větší zbytky). Uvnitř mám menší krabici Kuggis, do které hážu menší zbytečky a za víčkem se schovávají šmíráky z tiskárny, které se hodí při razítkování nebo malování.

A že se v té krabici jednoduše hledá. Od té doby, co mám tuhle krabici, zbytky se mnohem lépe zpracovávají. Vedle mám ještě černou dřevěnou šuplíkovou skřínku, ve které mám zatím inkousty, dokud nevymyslím něco lepšího a znovu vše nereorganizují.

Horní polici mám mělčí (45 cm v 60 cm hluboké skříni). Na uskladnění papíru je hloubka dostačující a police je taky přehlednější.

Vlevo na polici mám papíry. Je toho hodně, ale zatím to neumím zredukovat. A těžko se tomu věří, ale pořád mám přehled o tom, co tam mám (alespoň si to myslím :) Mám tam několik oblíbených sad, pár „nezdekitovaných“ kitů, zbytky z kitů, jednobarevné papíry, a pár sad v barvách duhy pro tvoření s dětmi.

Vpravo jsou rozdělané projekty (alba pro babičky nebo starší stránky, čekající, až se k nim dostanu při zpětném (roky zpátky) PLkování).

Mám zde taky kapsy na PL a stránky ve velké plastové obálce. Ráda při organizaci zásob používám barevné kódování. Zde jsem každý typ kapsy označila barvou na přehledu na čelní straně a uvnitř jsou kapsy rozdělené stejnobarevnými kartóny. Hledání potřebné kapsy je pak rychlé a pohodlné.

Dřevěné a velké ozdoby mám v průhledné krabici, aby byl vidět obsah, aniž se krabice otevře.

A nejlepší se skrývá ve spodní části skříně. Horní šuplík (nebo spíše výsuvný tác) je pro aktuální album, které tvořím. Nemusím ho tahat ke stolu, hledat pro něj místo, pak vracet na polici. Je pořád otevřené a na prolistování stačí vytáhnout šuplík.

Další je šuplík hanby (původně PL). Zde jsem udělala základ pro PL z 1/3 sad od Becky Higgins, které skladuji v krabici Tjena (zase IKEA). Oboustranné kartičky jsem roztřídila dle barev podle jedné strany (musí se holt vybrat oblíbená) a při prohlížení teď kartičky neotáčím – výrazně to zjednodušuje proces hledání té správné. Moc hezky se mi s tímto systémem tvořilo – hledání kartiček a dolaďování je velice rychle a snadné.

Až do letošního roku bylo množství celkem pod kontrolou. Letos jsem se ale skoro nedostala k PL a zásoba se mezitím rozrostla o další krabici... Tenhle skluz a množství kartiček trochu hraničí se zoufalstvím, ale naděje mě zatím neopustila :) Jsem zvědavá, jak tyto krabice budou vypadat, až se propracuji z ledna 2016 ke konci roku...

Popisovače, pastelky a drobné věci jsou jinak všechny v krabicích nebo kelímcích, aby se daly jednoduše vytáhnout a zase vrátit zpět. Vím o sobě, že špatně přístupné věci nerada používám, proto se snažím, aby vše bylo uskladněno maximálně přehledně a dostupně.

Vedle mám písmenka zase v krabici Kuggis. Vejdou se tam na délku a dobře se v tom listuje.

Další šuplík je razítkovací. Dřevěná razítka uspořádaná nemám vůbec. Nevím si s nimi rady, a tak tady leží pohromadě a nepřehledně v krabici. Vedle jsou akrylové bločky a příslušenství. Větší silikonová a cling razítka mám uspořádané tradičně v plastových kapsách od Avery Elle.

Menší razítka mám v kapsách na doklady, které se dají sehnat v papírnictví. A taky se perfektně vejdou do malé Ikejácké krabičky Tjena.

Poslední šuplík je můj nejoblíbenější a je věnovaný „mokrým“ technikám. Věci se tu těsní ve dvou vrstvách. Ráda bych měla vystavené jenom barvy, ale k technikám patří i spousta „nudných věcí“ jako hadry, ubrousky, rukavice apod. Takže to musím vrstvit.

A takhle vypadá spodní vrstva. Ta nejkrásnější. Zase vše mám v krabičkách, aby se věci daly jednoduše vytáhnout na stůl a pak uklidit zpátky. Barvy mám v malých krabicích Variera. Všechny jsou na víčku ovzorkovány. Takže jakmile odkryjí spodní vrstvu, mám okamžitý přehled všech barev a hledání je pak hračka. A kromě toho, že takový vzorkovník je praktický, vypadá prostě úžasně.

Děkují za návštěvu mé skříně :) Ráda jsem Vás obsahem prováděla. Snad v tom najdete pár užitečných tipů na organizaci zásob. A i kdyby ne, tak doufám, že Vás to bavilo stejně jako mě. Prozraďte mi, v čem (skříně, police, krabice) měříte svou závislost?