PLANNER DAY

ALENA

Dneškem se i já přidávám do party „travelbookářek“ k Janě a Silvii. Objednala jsem si ho beztak jen díky jejich článkům a na cestu do Irska musel jet prostě se mnou. Navíc, jak mnozí z vás ví, jsem stejně jako Silvie majitelkou Instaxu (určitě ho má Silvie jen díky mě: D), tudíž jsem nemohla jinak. Původně jsem měla v košíku zelený, ale shoda okolností tomu nahrála a nakonec mi doma přistál fuchsiově růžový (stejný jako má Jana).

 

Už 14 dní před odjezdem jsem si doma vyrobila sešit. Chtěla jsem pevnější stránky, než které jsou v originál sešitu a navíc jsem věděla, že bych je všechny nepopsala. Vše jsem dělala s dopomocí únorového Page kitu, který mi k Irsku seděl perfektně! Sešit je jen ze čtyř listů, neboli má 18 stránek. Jako vnější obal jsem využila papír z kitu s velrybami a přes něj ještě s mývaly. Nějak jsem se nemohla rozhodnout jen pro jeden. 

 

 

Nyní už k samotnému travelnotebookování. S sebou jsem toho opravdu moc nevezla. Navíc jsem měla jen batoh, tudíž by to ani nebylo kam dát. V KPZ bylo datumové razítko, 4 washi pásky, dvě roller lepidla, pár per na psaní, cestovatelské kartičky od Lucky Š. (ale jen ty 3x3), ozdoby z Page kitu a spousta výstřižků, které jsem si udělala ještě doma. Chtěla jsem mít ladící ozdoby a protože nevlastním Big Shot, vše jsem si doma stříhala. Jako šablonu jsem použila negativ z výseků, co byly v kitu. Především kolečka, šestiúhelníky a erby. Nakonec jsem toho měla zbytečně moc, protože jsem měla stránky polepené papíry z kitu a ozdob se už nevešlo tolik nebo jako celek to působilo přeplácaně i na mě. A to už je co říct. 

 

 

Na pár stránkách mám několik „odklápěček“, protože občas bylo místa málo a já se těch lístků na vlak či autobus nemohla vzdát. Kdy jindy je použít než v travelbooku. 

 

 

Jako poslední fotku pro vás mám jednu z procesu. Nejčastěji jsem lepila v posteli nebo ve vlaku. Nevýhoda vlaku je, že se klepe a i písmo je pak rozklepané. Jsem zvědavá, zda to za pár let vůbec přečtu. 

 

 

ALENA

Dneškem se i já přidávám do party „travelbookářek“ k Janě a Silvii. Objednala jsem si ho beztak jen díky jejich článkům a na cestu do Irska musel jet prostě se mnou. Navíc, jak mnozí z vás ví, jsem stejně jako Silvie majitelkou Instaxu (určitě ho má Silvie jen díky mě: D), tudíž jsem nemohla jinak. Původně jsem měla v košíku zelený, ale shoda okolností tomu nahrála a nakonec mi doma přistál fuchsiově růžový (stejný jako má Jana).

 

Už 14 dní před odjezdem jsem si doma vyrobila sešit. Chtěla jsem pevnější stránky, než které jsou v originál sešitu a navíc jsem věděla, že bych je všechny nepopsala. Vše jsem dělala s dopomocí únorového Page kitu, který mi k Irsku seděl perfektně! Sešit je jen ze čtyř listů, neboli má 18 stránek. Jako vnější obal jsem využila papír z kitu s velrybami a přes něj ještě s mývaly. Nějak jsem se nemohla rozhodnout jen pro jeden. 

 

 

Nyní už k samotnému travelnotebookování. S sebou jsem toho opravdu moc nevezla. Navíc jsem měla jen batoh, tudíž by to ani nebylo kam dát. V KPZ bylo datumové razítko, 4 washi pásky, dvě roller lepidla, pár per na psaní, cestovatelské kartičky od Lucky Š. (ale jen ty 3x3), ozdoby z Page kitu a spousta výstřižků, které jsem si udělala ještě doma. Chtěla jsem mít ladící ozdoby a protože nevlastním Big Shot, vše jsem si doma stříhala. Jako šablonu jsem použila negativ z výseků, co byly v kitu. Především kolečka, šestiúhelníky a erby. Nakonec jsem toho měla zbytečně moc, protože jsem měla stránky polepené papíry z kitu a ozdob se už nevešlo tolik nebo jako celek to působilo přeplácaně i na mě. A to už je co říct. 

 

 

Na pár stránkách mám několik „odklápěček“, protože občas bylo místa málo a já se těch lístků na vlak či autobus nemohla vzdát. Kdy jindy je použít než v travelbooku. 

 

 

Jako poslední fotku pro vás mám jednu z procesu. Nejčastěji jsem lepila v posteli nebo ve vlaku. Nevýhoda vlaku je, že se klepe a i písmo je pak rozklepané. Jsem zvědavá, zda to za pár let vůbec přečtu.