FREESTYLE

JANA S.

Dnešní rubriku Freestyle jsem se rozhodla mírně odlehčit. Žádný vážný scrap a layouty! Je jaro, čas radosti, drobných dárků a blíží se Velikonoce. Co si něco nezabalit a neozdobit? Říkám si totiž, že by byl hřích všechen ten úžasný materiál sobecky hromadit jen a pouze ve svých albech … a také je fakt, že když si sem-tam najdu čas a nějaký dárek načančám, mám pocit, že radost z darování se umocňuje … (a mírně omlouvá mou vášeň pro nakupování scrapbookových papírů). 

Tak pojďme na to. Nedávno jsem potřebovala připravit 2 malé dárečky pro dvojici skvělých paní, co nás mají hodně rády. Obsahem nic velkého, ale nějakou košilku to chtělo. Objevila jsem úžasný růžový balící papír s bílými kvítečky a byla jsem ztracená. Miluji kombinaci růžové a šedivé, pro základ visaček jsem proto zvolila šedou čtvrtku a zdobila výseky v odpovídajících barvách.

 

Když tvořím, obvykle si (trochu neefektivně) připravím větší množství výseků, než kolik jich opravdu spotřebuji. Takže mi na stole zbyl dostatek výseků na další dárek.

 

 

Pokud to jde, snažím se balit do vlastních krabiček. ;) Vyrobím si je na míru velikostí i barevně. V tomto případě jsem použila šedivou čtvrtku vyšší gramáže a víko je vyrobené ze čtvrtky z kolekce Take Me Away od PinkPaislee, kterou jsem vevnitř ještě podlepila jednobarevnou čtvrtkou. Tohle jsou chvíle, kdy jsem vděčná za to, že papírům prostě neodolám – když potřebuji zabalit dárky, obvykle v zásobách něco vyštrachám!

 

 

Předpokládám, že většina z Vás krabičky vyrábí, proto nebudu zdržovat postupem. Nebo kdyby přece byl zájem, dejte vědět! Tady je už hotový dárek s trochou zdobení – ani přání jsem pak už vyrábět nemusela.

 

 

A protože svátky jara jsou za dveřmi, přeskočím ještě na chvíli k nim. Velikonoce příliš nemiluji. Od malička. Koledníkům jsem se snažila vyhnout, jak jen to šlo … Jenže jako na většinu věcí, i na Velikonoce se jako máma už koukám jinak. Člověk přece dětem nemůže zkazit radost, že? Sice jsem se stále ještě nezorganizovala natolik, abych tvořila a rozesílala velikonoční přání, ani pravidelně nebarvím vajíčka (ostuda!), ale koledu se snažím dětem připravit tak, abychom byli spokojení všichni. Což pro mne kromě jiného znamená, že bude hezky zabalená ;) 

Letos jsem celý obsah ještě nevydumala – chci, aby nebyl jen na jedno použití – ale zdobení už je připravené. Ujela jsem na vajíčkách (rozuměj papírových vajíčkách). A na zbytcích březnového PAGE kitu. Ale pěkně po pořádku. 

Moje vajíčková odysea začala už před pár týdny, kdy jsem přemýšlela, co tentokrát připravím pro děti do školky u příležitosti synova svátku. Nějak se nedokážu smířit jen s pytlíkem bonbonů, a tak jsem jim nakoupila „medaile“ ze sušeného ovoce a jala se přemýšlet o vhodném balení. Jelikož letos jsou Velikonoce jen krátce po jeho svátku, řekla jsem si, že využiji velikonočních motivů … a vykoumala jsem vajíčkové kapsičky. 

Výroba je velmi jednoduchá – vyříznete nebo vystřihnete 2 vajíčka na 1 kapsičku a sešijete je po obvodu na stroji – samozřejmě, ne po celém obvodu, aby bylo kudy vkládat dáreček … a pak už jen zdobíte dle libosti. Do školky jsem to zdobení trochu zjednodušila, protože 26 kusů je prostě 26 kusů. Razítkovaný obrázek a stuha to jistí. ;) Snad se jim líbily!

Pro-školkovní tvoření mne nakoplo a pokračovala jsem tedy i ve výrobě drobností pro domácí koledníky. Ze zbytků papírů jsem si vyřízla visačky-vajíčka, proděravěla, abych je mohla pověsit, a ozdobila zbylými ozdobami z kitu + zajíčky z Lucčina jarního MY LIFE kitu.

 

 

Samozřejmě i manžel dostane svou koledu. Ta se tak úplně zabalit nedá a spíš než balíček potřebuje obálku … a ejhle! Také dostane vajíčkovou kapsičku. S tou jsem si ovšem trochu víc vyhrála – přece jen, je pro muže mého života ;) 

Vyřízla jsem si vajíčkový rub a líc a ještě jeden výsek z bílého papíru, který jsem použila jako šablonu pro perforaci dírek na vyšívání. Kapsičku jsem se totiž rozhodla sešít ručně křížkovým stehem a stejně jako Leuš mám ráda, když je jeden steh jako druhý.

 

Ve vaječném tvaru to úplně podle pravítka nejde, ale pomohly mi 2 čáry namalované „soustředně“ (matematici, odpusťte!). Na ně jsem si pak přibližně označila místa, kde budu šít. Takto připravenou šablonu jsem slepila washi páskou s rubem a lícem (u oboustranných papírů pozor na orientaci) a šídlem perforovala.

 

 

Pak už zbylo jen to vyšívání … a zdobení á la Paige. Trochu jsem to s těmi kytkami přehnala, já vím, ale jaro má na mně velmi silný vliv a navíc jsem si jistá, že obsah kapsičky manžela 100% potěší, takže zženštilost balení příliš vnímat nebude. ;)

 

 

A co Vy? Najdete si před Velkonocemi čas na nějaké papírové tvoření? Tvoříte přání, nebo jiné papírové dárečky? Nebo jste pohlceny barvením vajíček? 

Každopádně Vám přeji krásné dny a hodně inspirace!

Jana

JANA S.

Dnešní rubriku Freestyle jsem se rozhodla mírně odlehčit. Žádný vážný scrap a layouty! Je jaro, čas radosti, drobných dárků a blíží se Velikonoce. Co si něco nezabalit a neozdobit? Říkám si totiž, že by byl hřích všechen ten úžasný materiál sobecky hromadit jen a pouze ve svých albech … a také je fakt, že když si sem-tam najdu čas a nějaký dárek načančám, mám pocit, že radost z darování se umocňuje … (a mírně omlouvá mou vášeň pro nakupování scrapbookových papírů). 

Tak pojďme na to. Nedávno jsem potřebovala připravit 2 malé dárečky pro dvojici skvělých paní, co nás mají hodně rády. Obsahem nic velkého, ale nějakou košilku to chtělo. Objevila jsem úžasný růžový balící papír s bílými kvítečky a byla jsem ztracená. Miluji kombinaci růžové a šedivé, pro základ visaček jsem proto zvolila šedou čtvrtku a zdobila výseky v odpovídajících barvách.

 

Když tvořím, obvykle si (trochu neefektivně) připravím větší množství výseků, než kolik jich opravdu spotřebuji. Takže mi na stole zbyl dostatek výseků na další dárek.

 

 

Pokud to jde, snažím se balit do vlastních krabiček. ;) Vyrobím si je na míru velikostí i barevně. V tomto případě jsem použila šedivou čtvrtku vyšší gramáže a víko je vyrobené ze čtvrtky z kolekce Take Me Away od PinkPaislee, kterou jsem vevnitř ještě podlepila jednobarevnou čtvrtkou. Tohle jsou chvíle, kdy jsem vděčná za to, že papírům prostě neodolám – když potřebuji zabalit dárky, obvykle v zásobách něco vyštrachám!

 

 

Předpokládám, že většina z Vás krabičky vyrábí, proto nebudu zdržovat postupem. Nebo kdyby přece byl zájem, dejte vědět! Tady je už hotový dárek s trochou zdobení – ani přání jsem pak už vyrábět nemusela.

 

 

A protože svátky jara jsou za dveřmi, přeskočím ještě na chvíli k nim. Velikonoce příliš nemiluji. Od malička. Koledníkům jsem se snažila vyhnout, jak jen to šlo … Jenže jako na většinu věcí, i na Velikonoce se jako máma už koukám jinak. Člověk přece dětem nemůže zkazit radost, že? Sice jsem se stále ještě nezorganizovala natolik, abych tvořila a rozesílala velikonoční přání, ani pravidelně nebarvím vajíčka (ostuda!), ale koledu se snažím dětem připravit tak, abychom byli spokojení všichni. Což pro mne kromě jiného znamená, že bude hezky zabalená ;) 

Letos jsem celý obsah ještě nevydumala – chci, aby nebyl jen na jedno použití – ale zdobení už je připravené. Ujela jsem na vajíčkách (rozuměj papírových vajíčkách). A na zbytcích březnového PAGE kitu. Ale pěkně po pořádku. 

Moje vajíčková odysea začala už před pár týdny, kdy jsem přemýšlela, co tentokrát připravím pro děti do školky u příležitosti synova svátku. Nějak se nedokážu smířit jen s pytlíkem bonbonů, a tak jsem jim nakoupila „medaile“ ze sušeného ovoce a jala se přemýšlet o vhodném balení. Jelikož letos jsou Velikonoce jen krátce po jeho svátku, řekla jsem si, že využiji velikonočních motivů … a vykoumala jsem vajíčkové kapsičky. 

Výroba je velmi jednoduchá – vyříznete nebo vystřihnete 2 vajíčka na 1 kapsičku a sešijete je po obvodu na stroji – samozřejmě, ne po celém obvodu, aby bylo kudy vkládat dáreček … a pak už jen zdobíte dle libosti. Do školky jsem to zdobení trochu zjednodušila, protože 26 kusů je prostě 26 kusů. Razítkovaný obrázek a stuha to jistí. ;) Snad se jim líbily!

Pro-školkovní tvoření mne nakoplo a pokračovala jsem tedy i ve výrobě drobností pro domácí koledníky. Ze zbytků papírů jsem si vyřízla visačky-vajíčka, proděravěla, abych je mohla pověsit, a ozdobila zbylými ozdobami z kitu + zajíčky z Lucčina jarního MY LIFE kitu.

 

 

Samozřejmě i manžel dostane svou koledu. Ta se tak úplně zabalit nedá a spíš než balíček potřebuje obálku … a ejhle! Také dostane vajíčkovou kapsičku. S tou jsem si ovšem trochu víc vyhrála – přece jen, je pro muže mého života ;) 

Vyřízla jsem si vajíčkový rub a líc a ještě jeden výsek z bílého papíru, který jsem použila jako šablonu pro perforaci dírek na vyšívání. Kapsičku jsem se totiž rozhodla sešít ručně křížkovým stehem a stejně jako Leuš mám ráda, když je jeden steh jako druhý.

 

Ve vaječném tvaru to úplně podle pravítka nejde, ale pomohly mi 2 čáry namalované „soustředně“ (matematici, odpusťte!). Na ně jsem si pak přibližně označila místa, kde budu šít. Takto připravenou šablonu jsem slepila washi páskou s rubem a lícem (u oboustranných papírů pozor na orientaci) a šídlem perforovala.

 

 

Pak už zbylo jen to vyšívání … a zdobení á la Paige. Trochu jsem to s těmi kytkami přehnala, já vím, ale jaro má na mně velmi silný vliv a navíc jsem si jistá, že obsah kapsičky manžela 100% potěší, takže zženštilost balení příliš vnímat nebude. ;)

 

 

A co Vy? Najdete si před Velkonocemi čas na nějaké papírové tvoření? Tvoříte přání, nebo jiné papírové dárečky? Nebo jste pohlceny barvením vajíček? 

Každopádně Vám přeji krásné dny a hodně inspirace!

Jana