HOST NA BLOGU / Lucka Pilátová

Každý měsíc tu pro tebe bude mít článek jedna z vás. Do našeho DT call se totiž přihlásilo tolik šikovných duší, že by byla škoda si jejich nápady nechat pro sebe. Dnes si pro tebe článek přichystala Lucka Pilátová.

PŘENOSNÉ TISKÁRNY

Doba dovolených se pomalu blíží (právě probíhající jarní prázdniny, Velikonoce, sjíždění řek, letní dovolené) a my chceme být připravené. A pokud na tebe Ježíšek nemyslel, ale třeba se blíží narozeniny nebo se jen chceš odměnit za tu každodenní dřinu, tak tady je malá (ale trochu dlouhá) recenze na dvě, v českém scrapsvěte nejvíce diskutované, přenosné tiskárny. Protože chceme dělat ty naše zápisníčky, díky kterým pak víme, jak se jmenovala ta nejoblíbenější zmrzlina, překrásná pláž nebo kolik jsme najeli kilometrů. Podrobně se podíváme na Sprocket Photo Printer od Hewlett-Packard a Instax Share SP-2 od Fujifilm.

HP Sprocket Photo Printer je poměrně malá (116 x 75 x 23 mm) a lehká (172 g) v porovnání s Fujifilm Instax Share SP-2 (132 x 90 x 40 mm a 250 g bez baterie).  

Do obou tiskáren se dávají náplně 10 papírů, tedy 10 fotek. Zde je ve velikosti náplně poměrně veliký rozdíl. Náplň do Instaxu je v ochranném pouzdru, které se celé vkládá do tiskárny (92 x 61 x 20 mm). Důvodem je potřeba ochrany papíru před světlem. Náplň do Sprocket toto nepotřebuje, a tak papíry jsou "volně" (90 x 52 x 5 mm) a také se tak vkládají do tiskárny.

Velikost fotek u HP Sprocket Photo Printer je 76 x 50 mm, zatímco Fujifilm Instax Share SP-2 má celkový formát fotografie s rámečkem 86 x 54 mm a samostatný snímek je velký 62 x 46 mm. Takže sice má Instax větší papír než Sprocket, ale fotka zabírá plochu trochu menší.

Pro obě tiskárny je nutno si zdarma stáhnout aplikaci, ze které se posílají fotky na tisk. Sprocket komunikuje s mobilem přes Bluetooth, aplikace je poměrně jednoduchá, se snadnou orientací. Instax komunikuje přes Wi-Fi. Po otevření aplikace je, dle mého názoru, zbytečně moc možností, což může být zprvu trochu matoucí, ale člověk rychle zjistí, která tlačítka potřebuje.

Technologie tisku. Teď to bude trochu odborné, ale dle mého velmi zajímavé. Zkute to vybalit na drahou polovičku, co na to řekne. :-) 

Obě tiskárny fungují bez inkoustu. Tedy stačí vložit papír a o vše se postará tiskárna. Způsob, jakým dostaneme fotku, je ale odlišná. 

Sprocket používá technologii ZINK = Zero Ink. „Jedná se o termální tisk na speciální list. Srdcem celého projektu je opět specificky vyrobený papír, který je složen z několika vrstev. Prostřední část obsahuje tři vrstvy s amorfochromickými krystalkami barev cyan, yellow a magenta (purpurová, žlutá, tyrkysová). Jejich základní vlastností je reakce na teplo, jehož délka a intenzita během tisku způsobí finální zbarvení částic do barevného spektra duhy. Ochranu výsledného výtisku zajišťuje svrchní polymerová vrstva listu."

Instax používá instantní film. Dojde k osvícení filmu, které vyvolá chemickou reakci v papíru. Ta pak probíhá před našima očima - z bílého snímku postupně vystupuje fotka.

 

struktura papíru ZINK, zdroj: svethardware.cz

A teď nějaké zkušenosti a ukázky k tomu. Sprocket má bezokrajový tisk - celou plochu lze tedy využít pro fotografii, bez rámečku (samozřejmě lze rámeček i vytvořit). Oproti tomu Instax fotka má vždy rámeček, ale to ON právě dělá Polaroid Polaroidem.

 

Sprocket fotografie je ihned ve finální podobě. Instax fotce chvilku trvá než "vyleze" - začíná se s bílou fotkou a postupně se fotografie zobrazuje (zde je dost důležité, jaká je teplota, v zimě - třeba již při 10°C - to trvá trochu déle, ale fotka vždy "dojde"). 

Sprocket fotografie funguje jako samolepka, tedy stačí sloupnout zadní vrstvu a lze okamžitě nalepit. U Instax fotky žádná samolepící vrstva není; je tedy nutno použít např. oboustranku, washi pásku, ... no prostě něco z těch našich zásob.

 

Nevýhodou Sprocket fotografie je, že je spíše tenčí a snadno se ohýbá. Fotografie z Instaxu je z poměrně tvrdého materiálu; může tedy klidně zůstat stát sama o sobě. 

Na Instax lze koupit různé dekorativní papíry, rozuměj místo bílého rámečku je tečkovaný, Rainbow nebo třeba černý. U Sprocket si to lze vynahradit možným vložením „samolepek“ v aplikaci.

Fotka ze Sprocket má trochu jiné barvy než v mobilu (trochu teplejší, červenější) a také prokresluje trochu více do detailu. Fotky z Instaxu jsou trochu tlumenější, tmavší než v mobilu. 

Zajímavá myšlenka je, že Sprocket fotografii lze snadno rozstříhnout a mít opravdu mini fotku, což u Instaxu by nebylo úplně esteticky proveditelné. A ještě jedna věc ohledně Instaxu - záleží na orientaci fotky v mobilu, může pak být "vzhůru nohama", ale to se asi dá přežít :-)

 

Obě tiskárny mají funkci "dlaždice=tiles", tedy možnost vytisknout jednu fotku rozdělenou na více papírů.

Je potřeba se naučit s danou tiskárnou pracovat (obdobně jako s foťákem/mobilem, řezačkou nebo štětcem) a vědět, jak upravovat fotky, co fotce může pomoci nebo co je potřeba potlačit. Po pár pokusech se úpravy zautomatizují a bude to otázka vteřin. Já jsem pro názornost žádné úpravy nepoužívala, aby bylo jasně vidět, co z tiskáren leze. Klasické fotky jsou z fotografického ateliéru.

Jestli plánujete pořídit jednu z těchto dvou, rozhodování bude těžké. Zároveň jsem přesvědčená, že spokojenost bude u obou.

Krásný víkend.

Zdroj technických informací:

hp.com (User Guide), https://www.svethardware.cz, instax.com/share/en/spec/

Každý měsíc tu pro tebe bude mít článek jedna z vás. Do našeho DT call se totiž přihlásilo tolik šikovných duší, že by byla škoda si jejich nápady nechat pro sebe. Dnes si pro tebe článek přichystala Lucka Pilátová.

PŘENOSNÉ TISKÁRNY

Doba dovolených se pomalu blíží (právě probíhající jarní prázdniny, Velikonoce, sjíždění řek, letní dovolené) a my chceme být připravené. A pokud na tebe Ježíšek nemyslel, ale třeba se blíží narozeniny nebo se jen chceš odměnit za tu každodenní dřinu, tak tady je malá (ale trochu dlouhá) recenze na dvě, v českém scrapsvěte nejvíce diskutované, přenosné tiskárny. Protože chceme dělat ty naše zápisníčky, díky kterým pak víme, jak se jmenovala ta nejoblíbenější zmrzlina, překrásná pláž nebo kolik jsme najeli kilometrů. Podrobně se podíváme na Sprocket Photo Printer od Hewlett-Packard a Instax Share SP-2 od Fujifilm.

HP Sprocket Photo Printer je poměrně malá (116 x 75 x 23 mm) a lehká (172 g) v porovnání s Fujifilm Instax Share SP-2 (132 x 90 x 40 mm a 250 g bez baterie).  

Do obou tiskáren se dávají náplně 10 papírů, tedy 10 fotek. Zde je ve velikosti náplně poměrně veliký rozdíl. Náplň do Instaxu je v ochranném pouzdru, které se celé vkládá do tiskárny (92 x 61 x 20 mm). Důvodem je potřeba ochrany papíru před světlem. Náplň do Sprocket toto nepotřebuje, a tak papíry jsou "volně" (90 x 52 x 5 mm) a také se tak vkládají do tiskárny.

Velikost fotek u HP Sprocket Photo Printer je 76 x 50 mm, zatímco Fujifilm Instax Share SP-2 má celkový formát fotografie s rámečkem 86 x 54 mm a samostatný snímek je velký 62 x 46 mm. Takže sice má Instax větší papír než Sprocket, ale fotka zabírá plochu trochu menší.

Pro obě tiskárny je nutno si zdarma stáhnout aplikaci, ze které se posílají fotky na tisk. Sprocket komunikuje s mobilem přes Bluetooth, aplikace je poměrně jednoduchá, se snadnou orientací. Instax komunikuje přes Wi-Fi. Po otevření aplikace je, dle mého názoru, zbytečně moc možností, což může být zprvu trochu matoucí, ale člověk rychle zjistí, která tlačítka potřebuje.

Technologie tisku. Teď to bude trochu odborné, ale dle mého velmi zajímavé. Zkute to vybalit na drahou polovičku, co na to řekne. :-) 

Obě tiskárny fungují bez inkoustu. Tedy stačí vložit papír a o vše se postará tiskárna. Způsob, jakým dostaneme fotku, je ale odlišná. 

Sprocket používá technologii ZINK = Zero Ink. „Jedná se o termální tisk na speciální list. Srdcem celého projektu je opět specificky vyrobený papír, který je složen z několika vrstev. Prostřední část obsahuje tři vrstvy s amorfochromickými krystalkami barev cyan, yellow a magenta (purpurová, žlutá, tyrkysová). Jejich základní vlastností je reakce na teplo, jehož délka a intenzita během tisku způsobí finální zbarvení částic do barevného spektra duhy. Ochranu výsledného výtisku zajišťuje svrchní polymerová vrstva listu."

Instax používá instantní film. Dojde k osvícení filmu, které vyvolá chemickou reakci v papíru. Ta pak probíhá před našima očima - z bílého snímku postupně vystupuje fotka.

 

struktura papíru ZINK, zdroj: svethardware.cz

A teď nějaké zkušenosti a ukázky k tomu. Sprocket má bezokrajový tisk - celou plochu lze tedy využít pro fotografii, bez rámečku (samozřejmě lze rámeček i vytvořit). Oproti tomu Instax fotka má vždy rámeček, ale to ON právě dělá Polaroid Polaroidem.

 

Sprocket fotografie je ihned ve finální podobě. Instax fotce chvilku trvá než "vyleze" - začíná se s bílou fotkou a postupně se fotografie zobrazuje (zde je dost důležité, jaká je teplota, v zimě - třeba již při 10°C - to trvá trochu déle, ale fotka vždy "dojde"). 

Sprocket fotografie funguje jako samolepka, tedy stačí sloupnout zadní vrstvu a lze okamžitě nalepit. U Instax fotky žádná samolepící vrstva není; je tedy nutno použít např. oboustranku, washi pásku, ... no prostě něco z těch našich zásob.

 

Nevýhodou Sprocket fotografie je, že je spíše tenčí a snadno se ohýbá. Fotografie z Instaxu je z poměrně tvrdého materiálu; může tedy klidně zůstat stát sama o sobě. 

Na Instax lze koupit různé dekorativní papíry, rozuměj místo bílého rámečku je tečkovaný, Rainbow nebo třeba černý. U Sprocket si to lze vynahradit možným vložením „samolepek“ v aplikaci.

Fotka ze Sprocket má trochu jiné barvy než v mobilu (trochu teplejší, červenější) a také prokresluje trochu více do detailu. Fotky z Instaxu jsou trochu tlumenější, tmavší než v mobilu. 

Zajímavá myšlenka je, že Sprocket fotografii lze snadno rozstříhnout a mít opravdu mini fotku, což u Instaxu by nebylo úplně esteticky proveditelné. A ještě jedna věc ohledně Instaxu - záleží na orientaci fotky v mobilu, může pak být "vzhůru nohama", ale to se asi dá přežít :-)

 

Obě tiskárny mají funkci "dlaždice=tiles", tedy možnost vytisknout jednu fotku rozdělenou na více papírů.

Je potřeba se naučit s danou tiskárnou pracovat (obdobně jako s foťákem/mobilem, řezačkou nebo štětcem) a vědět, jak upravovat fotky, co fotce může pomoci nebo co je potřeba potlačit. Po pár pokusech se úpravy zautomatizují a bude to otázka vteřin. Já jsem pro názornost žádné úpravy nepoužívala, aby bylo jasně vidět, co z tiskáren leze. Klasické fotky jsou z fotografického ateliéru.

Jestli plánujete pořídit jednu z těchto dvou, rozhodování bude těžké. Zároveň jsem přesvědčená, že spokojenost bude u obou.

Krásný víkend.

Zdroj technických informací:

hp.com (User Guide), https://www.svethardware.cz, instax.com/share/en/spec/