Další ukázka z alba 6x8 z dovolené / ALENA

Vítám vás v říjnu. Za chvíli jsou Vánoceee! Dobře, chápu, že nesdílíte moje nadšení, pokud nejste příznivci těchto svátků. Nicméně je to fakt a já se těším. Přiznávám se bez mučení, že dnes měl být článek s inspirací na nový Page kit, kdo ho ještě neviděl, tak šup sem. Jenže víkend jsem trávila u rodiny ve Frýdku na rodinné oslavě několika oslavenců a nebyl vůbec čas. Sotva jsem si kit v pátek stačila prohlédnout při cestě z práce. Tudíž dneska je to takové rychlé hledání něčeho, čím bych vás zaujala. Soudě podle posledních reakcí, si myslím, že ochuzeni nebudete, a proto budeme pokračovat v ukázce dalších pár stránek z našeho dovolenkového alba. Kdo neviděl první část, tak tady. I když mi album leží už přes dva měsíce na stole (Tom sdílí nadšení z toho bordelu okolo :D), tak stále není hotové, ale píďalkovitými pohyby jdu stále vpřed. 

Dnes vám ukážu náš čtvrtý a kousek pátého dne. Co vám budu povídat, těch fotek jsem si vytiskla strašně moc. A přitom jsem se spousty fotek vzdala, ale to znáte.  Jak už jsem psala minule, každý den odděluji vellumem s označením dne, který vyřežu na Bigshotu pomocí šablony od Lory (abeceda  a čísla). Dodám pár ozdob z kitu Léto ve městě, kde jsou i samolepky s označením dne v týdnu a případně doladím ještě něčím navíc. Tady mi zbyla první fotka onoho dne, a nakonec přece jen našla uplatnění. 

Naší první zastávkou byla Vodní nádrž Pastviny, na kterou nás odkázala moje mamka, že prý jsou tam obří oranžový kapři (nejspíš Koi). No ty jsme sice neviděli, ale viděli jsem obří klasické kapry obecné. Nejsem zrovna milovník ryb (teda pokud není na talíři) a představa, že se mi kolem nohy mihne tenhle obr, tak asi ječím a už do vody nevlezu :D. Stránku jsem poskládala z kombinace materiálů. Podkladový papír zajistil jeden z kolekce Z Lesa a dominantní abeceda je z Halloweenského kolekce Hey Pumpkin. Protože zastávka na Pastviny byla trošku zajížďka, tak jsem využila i frázovou samolepku z loňského letního kitu.

Na další stránce už jde vidět cíl naší cesty. Byla to Stezka v Oblacích v Dolní Moravě. Tady jsem se nechala inspirovat Mirkou a jejím použitím černé abecedy, kterou mám skoro netknutou, a přitom je tak parádní. Zastávám názor, že i když se s ní trošku hůř pracuje, měla by se na e-shop vrátit! Hodlám ji spotřebovat. No a druhou inspirací při této stránce mi, tuším, byla Jana Sadloňová, která sdílela projekt, kde byl text částečně pod odklápěcí stránkou. 

Text jsem vytiskla díky textovému poli ve Wordu v potřebném rozměru, který jsem si nejdřív změřila. Vytiskla jsem to na obyčejný papír a následně vytiskla znovu, ale už na potřebnou čtvrtku, kterou jsem na papír připevnila pomocí washi pásky. Jen nesmíte zapomenout vymazat okraje textového pole. 

Fotek ze Stezky je požehnaně, škoda, že se nějak nedá přenést do alba ten prvotní strach stoupnout si na síť ve výšce 50 m nad zemí. Krásně se v nás obou prala racionalita s iracionalitou, kdy víte, že když síť unese 4,5 tuny, tak unese vás i dalších deset lidí, ale zároveň se bojíte, protože, do háje, je to jen síť. 

Výhledy okolo byly famózní, i když bylo před deštěm. No, a protože se v Tomovi projevilo zapomenuté dítě, dolů s kopce jsme museli jet na Mamutí bobové dráze. A zrovna začalo pršet. Heleďte, mám to video z cesty dolů uložené, ale není publikovatelné, protože mluvím jak dlaždič. Ale jo, stálo to za tu hodinu čekání. Nicméně sama bych do těch bob nevlezla. Čím dál víc si uvědomuji, že stárnu a ztrácím dětskou nerozvážnost a nebojácnost. 

Další den jsme jeli do Safari ve Dvoře Králové. A já potřebovala nějaký velký papír, do kterého bych mohla vyřezat nápis ZOO. Ehm. Tady bych ráda dodala, že ta představa v hlavě, byla daleko víc cool a propracovanější, ale v polovině mi ruply nervy a já to div nevyhodila. Takže obdivuji všechny holky, co skalpelem vyřežou nápis do čtvrtky, a ty co ho navíc ještě obšijí (Jani!), prohlašuji za regulérní blázny. Vybraným papírem se nakonec stal ten z kolekce Sunny days, který byl součástí jednoho loňského Page kitu. 

Fotek z jakékoliv ZOO je vždycky plno, proto jsem ty „méně důležité“ seřízla na malé čtverce a hodila je na jednu stránku. Dalších milion jich čeká na nalepení, ale to už si nechám na příště. Dneska se s vámi loučím a budu se těšit u dalšího článku, který bude opravdu s inspirací z Page kitu. Mějte se krásně. 

Vítám vás v říjnu. Za chvíli jsou Vánoceee! Dobře, chápu, že nesdílíte moje nadšení, pokud nejste příznivci těchto svátků. Nicméně je to fakt a já se těším. Přiznávám se bez mučení, že dnes měl být článek s inspirací na nový Page kit, kdo ho ještě neviděl, tak šup sem. Jenže víkend jsem trávila u rodiny ve Frýdku na rodinné oslavě několika oslavenců a nebyl vůbec čas. Sotva jsem si kit v pátek stačila prohlédnout při cestě z práce. Tudíž dneska je to takové rychlé hledání něčeho, čím bych vás zaujala. Soudě podle posledních reakcí, si myslím, že ochuzeni nebudete, a proto budeme pokračovat v ukázce dalších pár stránek z našeho dovolenkového alba. Kdo neviděl první část, tak tady. I když mi album leží už přes dva měsíce na stole (Tom sdílí nadšení z toho bordelu okolo :D), tak stále není hotové, ale píďalkovitými pohyby jdu stále vpřed. 

Dnes vám ukážu náš čtvrtý a kousek pátého dne. Co vám budu povídat, těch fotek jsem si vytiskla strašně moc. A přitom jsem se spousty fotek vzdala, ale to znáte.  Jak už jsem psala minule, každý den odděluji vellumem s označením dne, který vyřežu na Bigshotu pomocí šablony od Lory (abeceda  a čísla). Dodám pár ozdob z kitu Léto ve městě, kde jsou i samolepky s označením dne v týdnu a případně doladím ještě něčím navíc. Tady mi zbyla první fotka onoho dne, a nakonec přece jen našla uplatnění. 

Naší první zastávkou byla Vodní nádrž Pastviny, na kterou nás odkázala moje mamka, že prý jsou tam obří oranžový kapři (nejspíš Koi). No ty jsme sice neviděli, ale viděli jsem obří klasické kapry obecné. Nejsem zrovna milovník ryb (teda pokud není na talíři) a představa, že se mi kolem nohy mihne tenhle obr, tak asi ječím a už do vody nevlezu :D. Stránku jsem poskládala z kombinace materiálů. Podkladový papír zajistil jeden z kolekce Z Lesa a dominantní abeceda je z Halloweenského kolekce Hey Pumpkin. Protože zastávka na Pastviny byla trošku zajížďka, tak jsem využila i frázovou samolepku z loňského letního kitu.

Na další stránce už jde vidět cíl naší cesty. Byla to Stezka v Oblacích v Dolní Moravě. Tady jsem se nechala inspirovat Mirkou a jejím použitím černé abecedy, kterou mám skoro netknutou, a přitom je tak parádní. Zastávám názor, že i když se s ní trošku hůř pracuje, měla by se na e-shop vrátit! Hodlám ji spotřebovat. No a druhou inspirací při této stránce mi, tuším, byla Jana Sadloňová, která sdílela projekt, kde byl text částečně pod odklápěcí stránkou. 

Text jsem vytiskla díky textovému poli ve Wordu v potřebném rozměru, který jsem si nejdřív změřila. Vytiskla jsem to na obyčejný papír a následně vytiskla znovu, ale už na potřebnou čtvrtku, kterou jsem na papír připevnila pomocí washi pásky. Jen nesmíte zapomenout vymazat okraje textového pole. 

Fotek ze Stezky je požehnaně, škoda, že se nějak nedá přenést do alba ten prvotní strach stoupnout si na síť ve výšce 50 m nad zemí. Krásně se v nás obou prala racionalita s iracionalitou, kdy víte, že když síť unese 4,5 tuny, tak unese vás i dalších deset lidí, ale zároveň se bojíte, protože, do háje, je to jen síť. 

Výhledy okolo byly famózní, i když bylo před deštěm. No, a protože se v Tomovi projevilo zapomenuté dítě, dolů s kopce jsme museli jet na Mamutí bobové dráze. A zrovna začalo pršet. Heleďte, mám to video z cesty dolů uložené, ale není publikovatelné, protože mluvím jak dlaždič. Ale jo, stálo to za tu hodinu čekání. Nicméně sama bych do těch bob nevlezla. Čím dál víc si uvědomuji, že stárnu a ztrácím dětskou nerozvážnost a nebojácnost. 

Další den jsme jeli do Safari ve Dvoře Králové. A já potřebovala nějaký velký papír, do kterého bych mohla vyřezat nápis ZOO. Ehm. Tady bych ráda dodala, že ta představa v hlavě, byla daleko víc cool a propracovanější, ale v polovině mi ruply nervy a já to div nevyhodila. Takže obdivuji všechny holky, co skalpelem vyřežou nápis do čtvrtky, a ty co ho navíc ještě obšijí (Jani!), prohlašuji za regulérní blázny. Vybraným papírem se nakonec stal ten z kolekce Sunny days, který byl součástí jednoho loňského Page kitu. 

Fotek z jakékoliv ZOO je vždycky plno, proto jsem ty „méně důležité“ seřízla na malé čtverce a hodila je na jednu stránku. Dalších milion jich čeká na nalepení, ale to už si nechám na příště. Dneska se s vámi loučím a budu se těšit u dalšího článku, který bude opravdu s inspirací z Page kitu. Mějte se krásně.