Školní layout / JANA S.

 kit Školavolá / září 2021

V druhém kole inspirací z kitu Škola volá jsem se zařadila mezi děvčata, která si střihla – nebo spíš nalepila – velkou stránku. Jako máma školáka jsem přirozeně byla okouzlená i jeho „školní částí“ a hlavně jsem moc chtěla využít nejhezčí motiv – lišáka s knížkou. Přemýšlela jsem, která z fotek je ta pravá, a vzpomněla jsem si na hromadnou fotku Ríšovy třídy z konce loňského roku. Ve druhé třídě se fotit nestihli, ale z první třídy fotku má, a tak jsem chtěla pokračovat v tradici alespoň třídou třetí. K této volbě mě poposunul i fakt, že mezi proužky s frázemi byly tyto dvě: spolužáci, kamarádi. Pro můj záměr perfektní.

Ale co dál? Nejdříve jsem si říkala, že zkusím layout přizpůsobit barevnosti fotky – ale děti měly oblečení tak nesourodé, že bych tu smršť divokých (místy i neonových) odstínů nezvládla, a tak jsem se pro tentokrát rozhodla použít černobílou fotku. Nakonec, já mám všechny fotky ze školy černobílé a po všech těch desetiletích to ničemu nevadí. A to my byli sladění hezky do modra ... až na ty červené šátky kolem krku, ale to už se dostávám do pravěku, jak říká naše „mega-cool“ dítě.

Z jednobarevných kartiček jsem si vyřezala 3 a A (jako že 3.A, že ano). Použila jsem čísla od Altenew, škoda, že je holky už v e-shopu nemají.

Několik výřezů jsem rozhodila kolem fotky a k nim připravila pár samolepek. Chybělo mi však něco v pozadí. Na rozdíl od Aničky (jejíž stránku jsem uviděla až 2 dny potom, co jsem dokončila svou a musela jsem se smát, jak podobně jsme přemýšlely) jsem se rozhodla razítkovat. Asi abych si omluvila věčné nákupy razítek, kterých tady mám plnou bednu a používám je bohužel málokdy ... Vytáhla jsem několik abeced a opakovala písmeno „a“ bez zásadního plánu. Na tlustší písmenka jsem použila šedivý inkoust, abych k nim nepřitáhla příliš velkou pozornost, tenká písmenka jsem razítkovala černě.

Zkusila jsem znovu umístit fotku a ubrala vyřezaná Áčka a i pár trojek. Nalepila jsem několik samolepek a až pak jsem si uvědomila, že jsem jednu řadu Áček narazítkovala křivě. Razítkování jsem tedy zopakovala na druhé straně, ale samolepky už se mi přelepit nepovedlo. Naštěstí lišák ještě nebyl na místě! Na hotové stránce tedy přistál sám jen s párem hvězdiček, ale vlastně i tam nakonec ani další motivky nechybí.

Aby byla dokumentační funkce stránky splněna, ročník jsem označila malou režnou abecedou a na jednu z velkých kartiček vytiskla seznam všech dětí i jméno paní učitelky. Opět jsem vycházela z vlastní zkušenosti – v albech s fotkami spolužáků nikde nemám jejich jména a některá z nich – hlavně ty ze ZŠ – si už bohužel nepamatuji. Kartičku jsem seřízla tak, aby šla vsunout pod fotku a z boku nalepila frázi „to jsme my“ – která kouká zpod fotky a plní funkci úchytky, za níž lze kartičku se seznamem vytáhnout.

Tolik k této stránce. Není nijak objevná, ale jsem ráda, že mě kit k její tvorbě inspiroval, další položka se seznamu „to do“ odškrtnuta. ;) A co vy? Už víte, co s kitem podniknete?

Hezký zbytek září!

Jana

 kit Školavolá / září 2021

V druhém kole inspirací z kitu Škola volá jsem se zařadila mezi děvčata, která si střihla – nebo spíš nalepila – velkou stránku. Jako máma školáka jsem přirozeně byla okouzlená i jeho „školní částí“ a hlavně jsem moc chtěla využít nejhezčí motiv – lišáka s knížkou. Přemýšlela jsem, která z fotek je ta pravá, a vzpomněla jsem si na hromadnou fotku Ríšovy třídy z konce loňského roku. Ve druhé třídě se fotit nestihli, ale z první třídy fotku má, a tak jsem chtěla pokračovat v tradici alespoň třídou třetí. K této volbě mě poposunul i fakt, že mezi proužky s frázemi byly tyto dvě: spolužáci, kamarádi. Pro můj záměr perfektní.

Ale co dál? Nejdříve jsem si říkala, že zkusím layout přizpůsobit barevnosti fotky – ale děti měly oblečení tak nesourodé, že bych tu smršť divokých (místy i neonových) odstínů nezvládla, a tak jsem se pro tentokrát rozhodla použít černobílou fotku. Nakonec, já mám všechny fotky ze školy černobílé a po všech těch desetiletích to ničemu nevadí. A to my byli sladění hezky do modra ... až na ty červené šátky kolem krku, ale to už se dostávám do pravěku, jak říká naše „mega-cool“ dítě.

Z jednobarevných kartiček jsem si vyřezala 3 a A (jako že 3.A, že ano). Použila jsem čísla od Altenew, škoda, že je holky už v e-shopu nemají.

Několik výřezů jsem rozhodila kolem fotky a k nim připravila pár samolepek. Chybělo mi však něco v pozadí. Na rozdíl od Aničky (jejíž stránku jsem uviděla až 2 dny potom, co jsem dokončila svou a musela jsem se smát, jak podobně jsme přemýšlely) jsem se rozhodla razítkovat. Asi abych si omluvila věčné nákupy razítek, kterých tady mám plnou bednu a používám je bohužel málokdy ... Vytáhla jsem několik abeced a opakovala písmeno „a“ bez zásadního plánu. Na tlustší písmenka jsem použila šedivý inkoust, abych k nim nepřitáhla příliš velkou pozornost, tenká písmenka jsem razítkovala černě.

Zkusila jsem znovu umístit fotku a ubrala vyřezaná Áčka a i pár trojek. Nalepila jsem několik samolepek a až pak jsem si uvědomila, že jsem jednu řadu Áček narazítkovala křivě. Razítkování jsem tedy zopakovala na druhé straně, ale samolepky už se mi přelepit nepovedlo. Naštěstí lišák ještě nebyl na místě! Na hotové stránce tedy přistál sám jen s párem hvězdiček, ale vlastně i tam nakonec ani další motivky nechybí.

Aby byla dokumentační funkce stránky splněna, ročník jsem označila malou režnou abecedou a na jednu z velkých kartiček vytiskla seznam všech dětí i jméno paní učitelky. Opět jsem vycházela z vlastní zkušenosti – v albech s fotkami spolužáků nikde nemám jejich jména a některá z nich – hlavně ty ze ZŠ – si už bohužel nepamatuji. Kartičku jsem seřízla tak, aby šla vsunout pod fotku a z boku nalepila frázi „to jsme my“ – která kouká zpod fotky a plní funkci úchytky, za níž lze kartičku se seznamem vytáhnout.

Tolik k této stránce. Není nijak objevná, ale jsem ráda, že mě kit k její tvorbě inspiroval, další položka se seznamu „to do“ odškrtnuta. ;) A co vy? Už víte, co s kitem podniknete?

Hezký zbytek září!

Jana